# Lesní žába v zimě zmrzne na kost a na jaře zase ožije Rubrika: Zvířata Autor: Klára Gottwaldová Datum: 2026-08-22 Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/lesni-zaba-v-zime-zmrzne-na-kost-a-na-jare-zase-ozije > Lesní žábě v zimě zmrzne až dvě třetiny vody v těle a dýchání úplně ustane — vydrží tak klidně přes půl roku. Jakmile se oteplí, vrátí se do provozu, jako by celou tu dobu jen spala. ## Podzim: tep se zpomalí, pak zmizí Lesní žába (latinsky Rana sylvatica) žije od Georgie až po Aljašku. Je jediná žába v Severní Americe, která zasahuje až za polární kruh. Na podzim ale nezaleze do bahna na dně rybníka jako jiné žáby. Ty se v mírném pásu zahrabou pod vodu, která na dně nezamrzne úplně, a v polospánku tam přečkají zimu. Takové místo lesní žába nemá všude, kam se rozšířila — a zvolila úplně jiné řešení. Schová se pod spadané listí nebo mech, teplota kolem ní klesne pod bod mrazu — a ona zmrzne. Doslova. Srdce na to nejdřív paradoxně zareaguje zrychlením. [Hned v první minutě zamrzání skoro zdvojnásobí tep](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2589531/). Pak se ale začne zpomalovat, jak led postupně prostupuje tělem — a [do zhruba dvaceti hodin se úplně zastaví](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2589531/). [Se srdcem se zastaví i dech](https://www.audubon.org/news/frogs-freeze-survive-alaskan-winter) — [krevní oběh ustane a mozek přestane měřitelně pracovat](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/). U člověka by to byla smrt. U lesní žáby je to jen zimní spánek. ## Zmrzlá, a přesto živá Zmrzne až [65 až 70 procent vody v těle žáby](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/). Led se ale vždycky tvoří jen na jednom místě: mezi buňkami, nikdy uvnitř samotných buněk. Konkrétně [pod kůží a mezi svaly](https://animaldiversity.org/accounts/Lithobates_sylvaticus/), tedy všude tam, kde je pro něj mezi buňkami místo. To je ten rozdíl, který žábě zachraňuje život: led uvnitř buňky by ji roztrhal, led mezi buňkami ne. Zvládne to díky obyčejnému cukru. [Jakmile na kůži žáby vznikne první krystalek ledu, její játra spustí masivní výdej glukózy do krve a do všech orgánů](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/) — [hladina cukru v krvi a játrech začne stoupat už do pěti minut](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12888772/) a nakonec vzroste řádově na desítky násobků normálu. [Ten cukr funguje jako přírodní nemrznoucí směs](https://animaldiversity.org/accounts/Lithobates_sylvaticus/) — nasákne buňky zevnitř a nedovolí jim, aby ztratily příliš vody do ledu, který je obklopuje. ## Sedm měsíců pod sněhem [Žáby sledované na Aljašce zůstaly v přírodě zmrzlé v průměru 193 dní, tedy přes šest měsíců, s rozpětím 175 až 218 dní](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24737762/). Podle vědců z Aljašky, kteří výsledek prezentovali na odborné konferenci, to může být [až sedm měsíců](https://www.audubon.org/news/frogs-freeze-survive-alaskan-winter) v kuse. Průměrná teplota jejich úkrytu byla kolem –6 °C, s naměřeným minimem až [–18 °C](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24737762/). Jiná studie na téže aljašské populaci k tomu testovala žáby přímo v laboratoři: zmrznutí přežily přinejmenším do [–16 °C](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23966588/) — tedy hodnotu blízkou tomu, co bylo naměřeno jako nejchladnější úkryt v přírodě. Zima navíc není jedno dlouhé zmrznutí. [Ještě na začátku října žába zamrzne a zase rozmrzne v průměru dvanáctkrát, klidně desetkrát až sedmnáctkrát](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24737762/) — pokaždé, když přes noc klesne pod bod mrazu a přes den zase stoupne nad něj. Teprve později v zimě, když je země trvale promrzlá, zůstane zmrzlá i celé ty dlouhé měsíce vcelku. ## Nejnebezpečnější chvíle přijde až při rozmrazování Dalo by se čekat, že nejriskantnější je samotné zamrznutí. Podle vědců ale značné nebezpečí hrozí i chvíli po něm, kdy se srdce znovu rozběhne. Zatímco je žába zmrzlá, její buňky žijí bez kyslíku úplně jinak: [spalují cukr bez kyslíku, hromadí kyselinu mléčnou a energie jim pomalu, ale jistě dochází](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/). [Jakmile se ale dýchání obnoví a kyslík se do tkání vrátí najednou, hrozí, že poškodí buňky, které na něj měsíce nebyly zvyklé](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/). Lesní žába se brání tím, že má v těle výrazně víc látek, které podobné poškození umí uklidit. [Jedné z nich má v některých tkáních zhruba dvakrát víc než blízce příbuzná žába, která zmrznutí nepřežije](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/). Lesní žába navíc není jediný obratlovec, který tohle umí — [celotělní zmrznutí přežije i pár dalších druhů žab, dva druhy sibiřských mloků, suchozemské želvy nebo ještěrka živorodá](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8067143/). Právě [ta žije i u nás v Česku](https://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/clanky/r/detail/2752/3205-jesterka-zivoroda-zootoca-vivipara) — schopnost přežít zmrznutí tak není jen záležitostí drsné Aljašky. Sibiřský mlok to dokonce dotáhne ještě dál. Žije až k [70. rovnoběžce](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8614755/), severněji než lesní žába. A krátkodobě, na pár dní, vydrží zmrznutí i při [–50 °C (u 40 % dospělých), mláďata dokonce při –55 °C (u 80 % z nich)](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27411827/). Lesní žába tak není severský ani mrazový rekordman. Je ale jedním z nejlépe prostudovaných případů mezi obratlovci, kteří umí přežít úplné zmrznutí. ## Do hodiny se rozběhne srdce, do dne odskáče pryč Když na jaře stoupne teplota nad bod mrazu, žába se probouzí postupně. [Srdce se jí znovu ozve už asi hodinu po začátku rozmrzání, zprvu pomaleji než obvykle](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2589531/) — [dýchání a pohyb nohou se vracejí o něco pomaleji, u některých žab i po několika hodinách ještě neúplně](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/1858939/). [Do jednoho dne se žába chová prakticky normálně](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12905119/) a míří třeba rovnou k rozmnožovacím tůňkám. Lékaři si teď z podobné schopnosti berou inspiraci — jedna z nedávných studií se na lesní žábu přímo odvolává. Běžné studené skladování dnes uchová [játra jen 8 až 10 hodin](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11502795/), [ledvinu necelý den](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12869680/) — pak riziko poškození prudce roste. Vědci z Harvardovy Massachusetts General Hospital proto zkusili orgány místo toho opravdu částečně zmrazit, s cukry a dalšími látkami, které chrání buňky podobně jako u žáby — [krysí játra takhle na přístroji, který transplantaci simuluje, vydržela deset dní místo hodin](https://www.nature.com/articles/s41598-024-76674-6), a podle čerstvé, zatím ne recenzované studie stejného týmu [obstála podobně dobře i prasečí ledvina, u lidských byl výsledek zatím slibný jen zčásti](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12869680/). **💡 Zajímavost:** Přesto síla ještě chybí: v jednom pokusu naměřili vědci žábám den po rozmrznutí **o 40 procent nižší vytrvalost** při zátěži — a rozdíl byl měřitelný ještě čtyři dny potom. *Ilustrační foto: Georg_Wietschorke / Pixabay* --- **Ověřeno z:** - Journal of Experimental Biology — Larson & Barnes (2014), přezimování lesní žáby na Aljašce - Journal of Experimental Biology — Costanzo et al. (2013), mrazuvzdornost aljašské populace - PMC / NIH — přehledová studie „Mitochondria and the Frozen Frog“ (Al-Attar & Storey, 2021) - Animal Diversity Web (Univerzita v Michiganu) — druhový přehled Lithobates sylvaticus - American Journal of Physiology — Layne, Lee & Heil (1989); Layne & First (1991), srdeční tep a obnova funkcí po rozmrznutí - Scientific Reports / PMC — částečné zmrazení jater a ledvin pro transplantace (2024–2026) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.* --- Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/lesni-zaba-v-zime-zmrzne-na-kost-a-na-jare-zase-ozije.