# Nejstarší změřený žralok grónský měl asi 392 let

Rubrika: Zvířata  
Autor: Libor Hoření  
Datum: 2026-08-01  
Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/nejstarsi-zmereny-zralok-gronsky-mel-asi-392-let

> Žralok grónský nemá v těle nic, na čem by šlo počítat letokruhy. Jeho věk se nakonec podařilo odečíst z oka — a pomohly k tomu jaderné testy studené války.

Největší žralok grónský, kterého vědci prozkoumali, měřil [502 centimetrů](https://www.sciencedaily.com/releases/2016/08/160811143218.htm). Jeho věk odhadli na 392 let.

Ne 392 dní. Let.

A protože jde o odhad, patří k němu i nejistota: [plus minus 120 let](https://www.vims.edu/newsandevents/topstories/2016/greenland_sharks.php). Skutečný věk toho jednoho zvířete tedy leží někde mezi 272 a 512 lety. Tím se grónský žralok stal nejdéle žijícím obratlovcem, jakého známe.

## Žralok, který nemá letokruhy

U kostnatých ryb se věk čte z drobných vápenatých kamínků v hlavě, takzvaných otolitů. Přibývají na nich vrstvy podobně jako letokruhy na stromě.

Žraloci ale otolity nemají — jejich kostra je chrupavčitá. U nich se proto počítají vrstvy vápníku v obratlích, které fungují na stejném principu.

Jenže u žraloka grónského ani tohle nezabere. Jeho obratle jsou tak málo zvápenatělé, že na nich [není co počítat](https://www.vims.edu/newsandevents/topstories/2016/greenland_sharks.php). Roky se proto nevědělo, jak starý vlastně je — odhady se rozcházely o celá staletí.

Řešení nakonec našel dánský biolog Julius Nielsen s kolegy. Podívali se žralokům do očí. Doslova.

## Oko jako záznam narození

Oční čočka je v těle výjimečná tkáň. Bílkoviny v jejím jádru [vznikají ještě před narozením](https://www.vims.edu/newsandevents/topstories/2016/greenland_sharks.php) a po celý život se neobnovují. Zatímco zbytek těla se průběžně přestavuje, střed čočky zůstává přesně takový, jaký byl na začátku.

Vědci to přirovnávají k cibuli: nejmladší vrstvy jsou na povrchu, ale úplný střed je materiál, který zvíře dostalo od matky.

Když se tedy podaří to jádro datovat, získáte datum narození.

## Jaderné testy jako náhodné hodiny

Tady přichází nejpodivnější část celého příběhu. Metoda, která to umožnila, vznikla jako vedlejší produkt studené války.

Při atmosférických zkouškách jaderných zbraní po druhé světové válce se do ovzduší uvolnilo velké množství radioaktivního uhlíku. Kolem roku 1960 jeho obsah v atmosféře prudce vyskočil — a odtud se dostal do oceánů a do těl živočichů.

Vědci tomu říkají „bombový puls" a používají ho jako záložku v čase. Když má žralok v jádru oční čočky zvýšený radioaktivní uhlík, [narodil se po roce 1960](https://www.vims.edu/newsandevents/topstories/2016/greenland_sharks.php). Když ho tam nemá, je starší. A podle toho, jak přesně signál v jednotlivých zvířatech vypadá, se dá celá škála dopočítat.

Nielsenův tým takhle proměřil [osmadvacet samic](https://www.sciencedaily.com/releases/2016/08/160811143218.htm) ulovených jako vedlejší úlovek. Studie vyšla v roce 2016 v časopise [Science](https://www.science.org/doi/10.1126/science.aaf1703).

## Dospělost přichází po půldruhém století

Z čísel vyplynula ještě jedna věc, která se těžko chápe.

Samice grónského žraloka dospívají, až když měří přes čtyři metry — a toho podle výpočtů dosáhnou zhruba ve [sto padesáti šesti letech](https://www.vims.edu/newsandevents/topstories/2016/greenland_sharks.php).

Do té doby nemají mláďata. Vůbec žádná.

**💡 Zajímavost:** Kdyby se grónský žralok narodil v roce vzniku Československa, **mláďata by mohl mít až kolem roku 2074**. Do té doby by byl nedospělý.

Souvisí to s tempem, jakým rostou. Přibývá jim [zhruba centimetr za rok](https://www.sciencedaily.com/releases/2016/08/160811143218.htm) — u pětimetrového zvířete si to člověk snadno přepočítá na staletí.

## Chladno jako součást vysvětlení

Proč zrovna tenhle druh? Odpověď se hledá v prostředí, ve kterém žije.

Žraloci grónští obývají velmi studené vody severního Atlantiku a Severního ledového oceánu. V chladu běží látková výměna pomaleji, tělo se opotřebovává pozvolněji a celý život se jakoby natáhne. Pomalý růst, pozdní dospělost a extrémní délka života jdou u nich ruku v ruce.

Má to ale i odvrácenou stranu, na kterou vědci upozorňují. Druh, který se rozmnožuje až po půldruhém století, se z úbytku vzpamatovává nesmírně pomalu. Jedna přelovená generace se nenahradí za deset let, ale za staletí.

## Co víme a co ne

Je dobré vědět, kde přesnost končí. Čísla 392 nebo 272 nejsou naměřené hodnoty jako výška člověka — jsou to statistické odhady s pořádnou nejistotou, spočítané z chemie oční čočky.

Co ale zůstává i po započítání všech nejistot: i ta nejnižší hodnota z celého rozpětí, tedy 272 let, dělá z grónského žraloka nejdéle žijícího obratlovce, jakého věda zná. Žádné jiné zvíře s páteří se mu zatím nepřiblížilo.

---

**Ověřeno z:**

- Nielsen a kol. — Eye lens radiocarbon reveals centuries of longevity in the Greenland shark, Science (2016)

- Virginia Institute of Marine Science — Old and cold: extreme longevity in Greenland sharks (2016)

- ScienceDaily — Longest-lived vertebrate is Greenland shark (2016)

*Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.*

---
Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/nejstarsi-zmereny-zralok-gronsky-mel-asi-392-let.