# Nejstaršímu změřenému zvířeti světa bylo 507 let. Byl to mlž Rubrika: Rekordy Autor: Klára Gottwaldová Datum: 2026-08-25 Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/nejstarsimu-zmerenemu-zvireti-sveta-bylo-507-let-byl-to-mlz > Mlže vyloveného u Islandu v roce 2006 zkoumali vědci z Bangorské univerzity – poprvé se spletli o skoro sto let, teprve druhé měření sedělo. Je to nejstarší samostatně žijící živočich (ne kolonie jako třeba korály), u jakého věda kdy přesně určila věk. Mlže vyloveného u Islandu v roce 2006 zkoumali vědci z Bangorské univerzity – poprvé se spletli o skoro sto let, teprve druhé měření sedělo. Je to nejstarší samostatně žijící živočich (ne kolonie jako třeba korály), u jakého věda kdy přesně určila věk. Roku 1499 opouštěl Leonardo da Vinci Milán, který obsadilo francouzské vojsko. Ve stejném roce se v ledovém moři u severu Islandu vylíhl mlž druhu *Arctica islandica* – a přežil renesanci, baroko i obě světové války, než ho jednoho dne vytáhla na palubu výzkumná loď. ## Schránka, která přirůstá jako letokruhy Mlž je [poslední žijící druh své čeledi](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6027238/) – žádný jiný živý mlž už do ní nepatří, uvádí genetická studie z roku 2018. Anglicky se mu říká ocean quahog, česky arktika islandská. Schránka mu každý rok přiroste o tenkou vrstvu, podobně jako strom nasadí letokruh, a stejně jako u stromu se dá z těch vrstev leccos vyčíst o podmínkách v moři, kdy vrstva vznikla. Šlo o běžný sběr vzorků pro výzkum klimatu – tým ze [School of Ocean Sciences Bangorské univerzity ve Walesu](https://www.sciencenordic.com/ageing-denmark-geochemistry/new-record-worlds-oldest-animal-is-507-years-old/1392743) za jednu islandskou expedici vylovil asi 200 mlžů. O rok později spočítali letokruhy na vnitřním vazu schránky a oznámili, že mlž – kterému začali říkat Ming, podle čínské císařské dynastie vládnoucí v roce jeho narození – má [405 až 410 let](https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/86633-longest-lived-animal). ## Jak se ze 405 let stalo 507 Šest let po prvním měření se k mlži vědci vrátili se zpřesněnou metodou. Na vnitřním vazu schránky, který použili poprvé, bylo podle [ScienceNordic](https://www.sciencenordic.com/ageing-denmark-geochemistry/new-record-worlds-oldest-animal-is-507-years-old/1392743) přes pět set letokruhů namačkaných do několika milimetrů – u tak starého kusu se prostě slily dohromady. Vědci se proto přesunuli na vnější stranu schránky, kde jsou přírůstky rozprostřené na mnohem větší ploše a obvykle se dají rozlišit i u nejstarších let – i když ne vždy: u jiných kusů se podle [americké agentury NOAA](https://www.fisheries.noaa.gov/new-england-mid-atlantic/science-data/ocean-quahog-age-determination-methods-northwest-atlantic) letokruhy s přibývajícím věkem naopak zhušťují u okraje schránky a erozí vnější vrstvy se ty nejstarší mohou úplně ztratit. Výsledek si ověřili ještě [radiokarbonovým datováním](https://www.cbsnews.com/news/ming-the-clam-worlds-oldest-animal-was-actually-507-years-old/) – měřením rozpadu radioaktivního uhlíku ve schránce, což je metoda zcela nezávislá na počítání vrstev. V listopadu 2013 tak oznámili opravený věk: [507 let](https://genomics.senescence.info/species/entry.php?species=Arctica_islandica). Mlž se narodil kolem roku 1499 – nový výsledek zůstává platný dodnes a je jedním z mála případů, kdy se stáří tvora dá určit skoro na rok přesně. **💡 Zajímavost:** Letokruhy islandských mlžů vědci následně poskládali do souvislé řady a vytvořili z ní [klimatický archiv severního Islandu dlouhý 1 357 let](https://research.bangor.ac.uk/en/publications/variability-of-marine-climate-on-the-north-icelandic-shelf-in-a-1/), sahající až do roku 649 n. l. Mlži tak fungují jako živý archiv mořského prostředí. ## Mýtus o vraždě, která se nekonala Po zveřejnění věku se internetem rozšířila zjednodušená verze příběhu: vědci prý mlže záměrně zabili jen proto, aby zjistili jeho stáří. Realita je jiná. Mlž byl jedním z asi [200 kusů](https://www.nationalgeographic.com/animals/article/131116-oldest-clam-dead-ming-science-ocean-507), které tým vylovil z islandského šelfu jako běžný vzorek pro výzkum klimatu. Podle National Geographic je všechny hned na palubě zamrazili, jak se se vzorky mořských živočichů běžně nakládá, a teprve zpátky v laboratoři vědci pod mikroskopem zjistili, jak byl ten jeden z nich starý – v okamžiku zamrazení tedy nikdo netušil, že jde o rekordní exemplář. Profesor James Scourse, člen týmu, později [popsal reakce veřejnosti](https://www.iflscience.com/the-tragic-story-of-the-oldest-animal-on-record-49763): dostávali e-maily, které je obviňovaly z vraždy mlže. Podle National Geographic šlo o zveličenou kauzu – smrt byla vedlejším a nezamýšleným důsledkem běžného sběru vzorků, ne cíleným zabitím kvůli jednomu číslu ve studii. ## Polévka, ve které možná plavala staletí Ironické přitom je, že úplně stejný druh lidé běžně jedí. Podle [NOAA Fisheries](https://www.fisheries.noaa.gov/species/ocean-quahog) se loví teprve od zhruba dvacátého roku života, kdy mlž doroste lovné velikosti, ale u pobřeží USA se dožívá i přes 200 let. Kdo si dal americkou mušlovou polévku nebo chowder, ve kterých se ocean quahog [běžně zpracovává](https://www.fisheries.noaa.gov/species/ocean-quahog/seafood), podle vědců z týmu [pravděpodobně snědl kus zvířete starého několik set let](https://www.iflscience.com/the-tragic-story-of-the-oldest-animal-on-record-49763). ## Mlž, který skoro nestárne Taková dlouhověkost není u druhu *Arctica islandica* výjimka, jen extrém svého druhu, a hodně se liší podle populace – u mlžů z Baltského moře je maximální zjištěné stáří jen kolem [40 let](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24394156/), zatímco populace severně od Islandu, odkud pocházel i Ming, patří k nejdéle žijícím vůbec – nejstarší kus v jednom zkoumaném vzorku měl [226 let](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24394156/) a Ming dokládá, že jde i výrazně víc. Vysvětlení téhle dlouhověkosti hledali vědci až v buňkách. Studie v časopise [Aging Cell z roku 2012](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22708840/) zjistila, že blanky uvnitř mlžových buněčných elektráren, mitochondrií, mnohem hůř podléhají poškození kyslíkem než u příbuzných druhů s výrazně kratší délkou života – buňky se tak podle autorů opotřebovávají pomaleji. [Novější studie z roku 2019](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6676799/) ale ukázala, že tenhle mechanismus sám o sobě nevysvětluje, proč se liší délka života mezi jednotlivými populacemi stejného druhu. Navíc mlžům se s věkem [nezkracují telomery](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24394156/) – malé ochranné čepičky na koncích genetické informace v buňce, které se u většiny živočichů postupně obrušují a signalizují tělu, že stárne. U mlže zůstávají stejně dlouhé v každém věku. Mlž se navíc umí zavrtat do bahnitého dna a vydržet tam podle [britské databáze mořského života MarLIN](https://www.marlin.ac.uk/species/detail/1519) bez kyslíku běžně kolem týdne, výjimečně až 25 dní v kuse – přitom paradoxně baltská populace snáší nedostatek kyslíku pružněji než populace z Německé zátoky, a přesto se dožívá kratší doby: podle autorů [jde tahle pružnost právě na úkor délky života](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3446923/). Tomu, že mlž s přibývajícím věkem neztrácí na vitalitě tak jako člověk, protože se v jeho buňkách nehromadí většina typického poškození, vědci souhrnně říkají zanedbatelné stárnutí. Právě proto vědci [v únoru 2025 poprvé přečetli celý jaderný genom druhu Arctica islandica](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11899663/) a porovnali ho s genomy krátkověkých mlžů – hledání konkrétních genů, které takovou dlouhověkost umožňují, teprve začíná. --- **Ověřeno z:** - Bangor University / ScienceNordic — revize věku mlže Ming na 507 let, metoda a radiokarbonové ověření (listopad 2013) - Guinness World Records — kategorie nejdéle žijící zvíře, historie odhadů 405–507 let - National Geographic — okolnosti úhynu a reakce veřejnosti na mýtus o vraždě mlže (listopad 2013) - NOAA Fisheries — biologie a komerční lov druhu Arctica islandica (ocean quahog) - PMC/PubMed — genomová studie 2025 (PMC11899663), mitochondriální studie 2012 a 2019, populační studie 2014 o telomerách a maximální délce života *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.* --- Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/nejstarsimu-zmerenemu-zvireti-sveta-bylo-507-let-byl-to-mlz.