# Nejtišší převrat v dějinách. Extrémní chudoba klesla ze tří čtvrtin na desetinu Rubrika: Zajímavosti Autor: Klára Gottwaldová Datum: 2026-08-22 Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/nejtissi-prevrat-v-dejinach-extremni-chudoba-klesla-ze-tri-ctvrtin-na-desetinu > V absolutních číslech žije v extrémní chudobě dnes zhruba stejně lidí jako před 200 lety — a přesto mezitím proběhl útěk z chudoby, jaký lidstvo ještě nezažilo. Rozpor má jednoduché vysvětlení. ## Stejný počet lidí, osmkrát větší svět Rok 1820: podle odhadu ekonomů žilo v extrémní chudobě asi [757 milionů lidí](https://kclpure.kcl.ac.uk/portal/en/publications/global-absolute-poverty-present-and-past-since-1820/). Dnes jich Světová banka napočítá [847 milionů](https://blogs.worldbank.org/en/opendata/march-2026-global-poverty-update-from-the-world-bank--new-data-a) — víc, ne míň. Rozdíl totiž není v chudobě, ale v tom, kolik lidí na Zemi vůbec žije: tehdy něco přes miliardu, dnes přes osm miliard. Zatímco lidstvo vzrostlo skoro osminásobně, počet těch úplně nejchudších zůstal skoro na místě. Obě čísla navíc měří chudobu jinou metodou a s jinou hranicí — a přesto i uvnitř jediné, nepřerušené historické řady vychází stejný vzorec: podle ní bylo v roce 2018, tou samou metodou jako v roce 1820, [v extrémní chudobě 764 milionů lidí](https://kclpure.kcl.ac.uk/portal/en/publications/global-absolute-poverty-present-and-past-since-1820/) — číslo, které autor studie označuje za "takřka identické" s tím z roku 1820. ## Jak se vůbec počítá chudoba stará dvě století Extrémní chudoba dnes znamená příjem nebo výdaje pod tři dolary na osobu a den. Nejde ale o dnešní směnný kurz. Počítá se v takzvané paritě kupní síly — tedy podle toho, kolik si za tu částku člověk reálně koupí v zemi, kde žije. I tak je to částka, která sotva pokryje základní jídlo, natož bydlení nebo léky. Takhle přesně se to ale do roku 1820 zpětně spočítat nedá — tehdy žádný stát chudobu systematicky nesledoval. Ekonomové proto pro každou zemi a každé období zvlášť [dopočítávají z dobových cen jídla, otopu a bydlení, kolik tehdy stálo pokrýt základní životní potřeby](https://ourworldindata.org/extreme-poverty-in-brief/), a odhadují, kolik lidí na to nemělo. Tahle metoda dává jednu souvislou řadu od roku 1820 až do roku 2018. Světová banka vedle toho měří chudobu vlastní cestou — přímými průzkumy příjmů a výdajů v domácnostech —, spolehlivě ale [až od roku 1981](https://ourworldindata.org/extreme-history-methods), kdy takových průzkumů bylo konečně dost na celosvětový odhad. Jsou to dvě různá pravítka, každé měří o něco jinak. Přesnost navíc logicky klesá čím dál do minulosti, pro Afriku před rokem 1950 už existuje jen málo dat. Autoři těch dat ale dodávají, že o jednom si jistí jsou: průměrné příjmy lidstva od roku 1820 vzrostly enormně, ať se počítají tak nebo onak. Podle týhle historické metody žily v roce 1820 pod hranicí extrémní chudoby [tři čtvrtiny lidí na Zemi](https://ourworldindata.org/extreme-poverty-in-brief/). Trvalo **136 let**, než tenhle podíl klesl [pod polovinu](https://ourworldindata.org/extreme-poverty-in-brief/) — bylo to v polovině padesátých let. Další pokles na čtvrtinu přišel v roce 2001, o dalších 45 let později. Pak se to ještě zrychlilo: do roku 2014 klesl podíl na [asi 12 procent](https://ourworldindata.org/extreme-poverty-in-brief/), a do roku 2018, kde tahle historická řada končí, na [rovných 10 procent](https://kclpure.kcl.ac.uk/portal/en/publications/global-absolute-poverty-present-and-past-since-1820/) — tedy na stejnou desetinu, kterou dnes úplně jinou metodou měří i Světová banka. ## Chudoba klesá dál, i když čísla na chvíli vypadala hůř Novější čísla měří Světová banka úplně jinak — přímými průzkumy domácností, ne dopočtem cen. V červnu 2025 Světová banka [zvýšila hranici extrémní chudoby ze 2,15 na 3 dolary na den](https://www.worldbank.org/en/news/factsheet/2025/06/05/june-2025-update-to-global-poverty-lines). Nejde o to, že by chudí lidé zchudli — hranice se jen přepočítala podle novějších cenových dat a podle toho, jak si samy chudší země v posledních letech zpřesnily vlastní měření cen. Kvůli tomu Světová banka pro rok 2022 najednou napočítala o [125 milionů chudých lidí víc](https://www.worldbank.org/en/news/factsheet/2025/06/05/june-2025-update-to-global-poverty-lines), než předtím hlásila podle staré hranice — ne proto, že by jich reálně přibylo, ale proto, že se posunulo pravítko, kterým se měří. Podle nejnovějších dat platných k roku 2024 žije v extrémní chudobě [10,4 procenta světové populace](https://blogs.worldbank.org/en/opendata/march-2026-global-poverty-update-from-the-world-bank--new-data-a), tedy 847 milionů lidí — číslo, které už počítá s novou, vyšší hranicí. Světová banka pro rok 2026 odhaduje pokles na rovných [10 procent](https://blogs.worldbank.org/en/opendata/march-2026-global-poverty-update-from-the-world-bank--new-data-a). Ta chudoba navíc dnes není rozprostřená rovnoměrně. Podle posledního podrobného regionálního rozboru (počítáno ještě na starší hranici 2,15 dolaru na den) [žijí dvě třetiny všech extrémně chudých lidí na světě v subsaharské Africe](https://www.worldbank.org/en/publication/poverty-prosperity-and-planet) — tedy v Africe jižně od Sahary —, přestože tenhle region má jen asi [16 procent světové populace](https://ourworldindata.org/data-insights/one-in-six-people-live-in-sub-saharan-africa-but-it-accounts-for-two-thirds-of-global-extreme-poverty). A tenhle podíl dál roste. Ne že by se tam chudobě nedařilo ustupovat — podíl chudých lidí v populaci tam za poslední tři dekády výrazně klesl. Jenže obyvatel přibývá rychleji, než chudoba ubývá, takže chudých lidí je nakonec víc, ne míň: [z 282 milionů v roce 1990 na 464 milionů v roce 2024](https://blogs.worldbank.org/en/opendata/getting-to-zero--focusing-on-ida-countries-for-ending-poverty) (na stejné, starší hranici 2,15 dolaru na den). Zbytek světa se z extrémní chudoby z velké části už vymanil, ale právě subsaharská Afrika zaostává. ## Tisíce let se z chudoby nedalo vymanit — a najednou to šlo Po většinu lidských dějin platilo, že jakékoli zlepšení nakonec spolklo víc lidí, ne vyšší životní úroveň. Ekonomové tomu říkají [Malthusova past](https://ourworldindata.org/breaking-the-malthusian-trap): když se úroda zlepšila, přežilo víc dětí, populace vzrostla — a jídla na hlavu zůstalo stejně málo jako předtím. Nejlíp to jde vidět na příkladu moru: [když v Anglii vyhubil velkou část obyvatel](https://ourworldindata.org/breaking-the-malthusian-trap), ti, co přežili, na tom byli najednou líp — prostě proto, že jídla vyšlo na míň lidí. Jako první tenhle vzorec prolomila anglická ekonomika, a to už kolem roku 1685 — o zhruba tři čtvrtě století dřív, než se obvykle datuje průmyslová revoluce: [produktivita tam začala růst rychleji než počet lidí](https://ourworldindata.org/breaking-the-malthusian-trap), tedy něco, co by podle logiky Malthusovy pasti vůbec nemělo jít. Nové postupy umožnily vyrábět tolik navíc, že se to nerozpustilo v dalších ústech. Poprvé mohly růst obě věci najednou — počet lidí i to, co na každého připadá. Odsud se podobný posun postupně, o staletí a s pořádným zpožděním, rozšířil do zbytku světa. Není to příběh jednoho vynálezu nebo jedné vlády. Je to pomalý, generacemi táhnoucí se posun. Možná právě proto lidem často připadá, že svět je čím dál horší, i když v tomhle jednom měřítku prochází nejrychlejší proměnou k lepšímu ve svých dějinách. Zpráva o jednom zemětřesení nebo jedné válce se rozkřikne za hodinu. Zpráva o tom, že se za posledních dvě stě let vytratila chudoba drtivé většiny lidstva, se nerozkřikne nikdy — děje se to moc pomalu na to, aby to vypadalo jako zpráva. Konec příběhu to ale ještě není. OSN si dala za cíl [vymýtit extrémní chudobu úplně do roku 2030](https://unstats.un.org/sdgs/report/2025/goal-01/) — jenže podle Světové banky [se to nestihne](https://blogs.worldbank.org/en/voices/getting-back-on-track-to-meet-the-first-sustainable-development-goal). Tempo z posledních desetiletí se zadrhlo kvůli pandemii, dluhům, výkyvům počasí a válkám. Zbývajících 847 milionů lidí bude nejtěžších — stejně jako v každém dlouhém závodě bývají nejtěžší právě ty poslední kilometry. **💡 Zajímavost:** Velkou část světového poklesu má na kontě jediná země: podle společné studie čínské vlády a Světové banky (z jara 2022) se v Číně [za posledních čtyřicet let (do konce roku 2020) dostalo z chudoby téměř 800 milionů lidí](https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2022/04/01/lifting-800-million-people-out-of-poverty-new-report-looks-at-lessons-from-china-s-experience) (počítáno tehdejší, nižší hranicí 1,90 dolaru na den) — víc, než kolik má dnes obyvatel celá Evropská unie. --- **Ověřeno z:** - Our World in Data — přehled poklesu extrémní chudoby (Moatsos 2021, aktualizováno 2025) - Michail Moatsos (2021), "Global Extreme Poverty: Present and Past since 1820", OECD "How Was Life? Volume II" — přes King's College London - Světová banka — aktualizace hranice chudoby (červen 2025) a globální data o chudobě (březen 2026) - OWID grapher — historická řada cost-of-basic-needs (1820–2018), koncový bod řady *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.* --- Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/nejtissi-prevrat-v-dejinach-extremni-chudoba-klesla-ze-tri-ctvrtin-na-desetinu.