# Pluto od svého objevu v roce 1930 ještě neoběhlo Slunce Rubrika: Vesmír Autor: Klára Gottwaldová Datum: 2026-08-19 Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/pluto-od-sveho-objevu-v-roce-1930-jeste-neobehlo-slunce > Jeden rok tam trvá 248 pozemských let. Za tu dobu, co Pluto putuje po své dráze, stihlo přijít o status planety a nechat se zblízka vyfotit sondou, která k němu letěla devět a půl roku. ## Objev na fotografické desce Clyde Tombaugh byl v té době teprve [24letý samouk z farmy v Kansasu](https://lowell.edu/i%E2%99%A5pluto-festival-2022-who-was-clyde-tombaugh/) — [žádnou astronomii nestudoval, dalekohled si sám postavil z vyřazených součástek zemědělských strojů](https://www.kansashistory.gov/kansapedia/clyde-tombaugh/12222). Observatoř ho najala poté, co jí poslal svoje kresby Marsu a Jupiteru. Pracoval tam něco málo přes rok, když [18. února 1930 porovnával dvě fotografické desky téhož kusu oblohy, pořízené s odstupem šesti dní](https://lowell.edu/campus/pluto-discovery-telescope/) — pomocí přístroje zvaného blikací komparátor, který rychle přepínal mezi oběma snímky. [Na jednom místě mu jedna tečka mezi snímky poskočila](https://earthsky.org/space/clyde-tombaugh-discovered-pluto-on-february-18-1930/). Byl to objev, po kterém observatoř roky pátrala. [Veřejně se objev oznámil o necelý měsíc později](https://www.history.com/this-day-in-history/february-18/pluto-discovered), 13. března 1930. Novou planetu hledali kvůli drobným nesrovnalostem, které astronomové pozorovali v dráhách Uranu a Neptunu — zakladatel observatoře [Percival Lowell z nich usoudil, že za nimi musí být gravitace další, neviditelné planety](https://www.ebsco.com/research-starters/history/lowell-predicts-existence-pluto), které přezdíval „Planeta X“. Ironií je, že Pluto samo je na vysvětlení takových nesrovnalostí příliš malé a lehké — a [Lowellovy výpočty byly navíc chybné, žádné nevysvětlené nesrovnalosti ve skutečnosti nebyly](https://www.physics.unlv.edu/~jeffery/astro/mars/percival_lowell_planet_x.html). Lowell hledal planetu, kterou ve skutečnosti nebylo potřeba najít. ## Jeden pluto-rok trvá déle než celý lidský život Čím dál od Slunce těleso obíhá, tím delší je jeho dráha a tím pomaleji se pohybuje — a Pluto je od Slunce v průměru skoro čtyřicetkrát dál než Země. Proto kolem Slunce oběhne jen jednou za [248 pozemských let](https://science.nasa.gov/dwarf-planets/pluto/facts/). Od objevu v roce 1930 tak ještě neuplynul ani jediný celý oběh — [první výročí objevu, měřeno vlastním plutovským rokem, přijde teprve v roce 2178](https://www.earth.com/news/pluto-has-not-completed-a-full-orbit-since-its-1930-discovery/). Jeho dráha navíc není kruhová, ale hodně protáhlá, takže se vzdálenost od Slunce v průběhu oběhu hodně mění. Kvůli tomu je Pluto po část cesty dokonce blíž Slunci než Neptun, přestože jinak krouží dál od Slunce než on. [Naposledy se to stalo mezi lety 1979 a 1999](https://www.universetoday.com/articles/orbit-of-pluto) — tehdy si tak na dvacet let s Neptunem prohodily pořadí. ## Ještě nedokončilo první rok, a už přišlo o titul planety Spustil to nález jiného tělesa. V lednu 2005 astronomové objevili [Eris](https://www.astronomy.com/science/20-years-ago-the-discovery-of-eris-changed-everything/) — těleso za Neptunem, které se zprvu zdálo být větší než samotné Pluto, a NASA ho krátce označovala za desátou planetu sluneční soustavy. Spolu s dalšími podobnými tělesy objevenými krátce předtím to [donutilo astronomy poprvé v historii přesně definovat, co vlastně planeta je](https://spaceexplored.com/2022/01/05/astronomers-discover-dwarf-planet-eris-sparking-pluto-debate-this-day-in-space-5-jan-2005/). V roce 2006, tedy pouhých 76 let po objevu, Mezinárodní astronomická unie Pluto [překlasifikovala z planety na trpasličí planetu](https://www.history.com/this-day-in-history/august-24/pluto-demoted-dwarf-planet). Nová definice planety měla tři podmínky: obíhat Slunce, mít dost hmoty na kulatý tvar, a — to je ten háček — [„vyklidit“ svou dráhu od ostatních těles](https://www.loc.gov/everyday-mysteries/categories/astronomy/item/why-is-pluto-no-longer-a-planet/). Pluto sdílí svou oblast s dalšími tělesy Kuiperova pásu, tedy prstence ledových kusů za Neptunem, a tuhle poslední podmínku tak nesplňuje. Nesplňuje ji ani samotná Eris, která tím pádem taky skončila jako trpasličí planeta — přestože v době objevu chvíli vypadala nadějněji na plnohodnotnou planetu než Pluto samo. Rozhodovali astronomové, kteří ještě zůstali do posledního dne kongresu — z [2412 účastníků celého kongresu](https://www.astronomy2006.com/press-release-20-9-2006.html) jich tou dobou [hlasovalo jen 424, necelých 5 % z asi deseti tisíc astronomů na světě](https://www.history.com/this-day-in-history/august-24/pluto-demoted-dwarf-planet). Samotná definice planety se ani přesně nesčítala — [prošla jen velkou většinou](https://www.astronomy2006.com/press-release-24-8-2006-2.html). Sečetl se až navazující bod, který Pluto výslovně zařadil mezi trpasličí planety: [237 hlasů pro, 157 proti, 17 se zdrželo](https://iauarchive.eso.org/news/pressreleases/detail/iau0603/) — ne všichni přítomní tedy o každém bodu hlasovali. Dodnes se o rozhodnutí vedou spory — někteří vědci namítají, že podle stejné logiky by o status planety mohly přijít i Země nebo Neptun, protože ani jejich okolí není úplně prázdné. ## O 85 let později vyfotila sonda jeho vlastní srdce V roce 2015, po [devět a půl roku dlouhé cestě přes tři miliardy mil, tedy skoro pět miliard kilometrů](https://www.nasa.gov/news-release/nasas-three-billion-mile-journey-to-pluto-reaches-historic-encounter/), proletěla kolem Pluta sonda New Horizons. [14. července 2015 se přiblížila na necelých 12 500 kilometrů od povrchu](https://www.nasa.gov/news-release/nasas-three-billion-mile-journey-to-pluto-reaches-historic-encounter/) — a poprvé v historii vyfotografovala Pluto zblízka. Na snímcích se objevila obrovská plocha ve tvaru srdce, viditelná i z dálky a široká zhruba 1600 kilometrů. Vědci z týmu New Horizons ji [pojmenovali Tombaugh Regio, po Clydu Tombaughovi](https://www.nasa.gov/news-release/nasas-new-horizons-discovers-frozen-plains-in-the-heart-of-plutos-heart/), muži, který Pluto před 85 lety objevil na fotografické desce a srdce Pluta nikdy neuviděl. Jeho západní polovinu tvoří obří ledová pláň Sputnik Planitia — zmrzlý dusík, ne voda. Právě tam vědci při nové analýze starých snímků [poprvé našli stopy po kapalině, nejspíš tekutém dusíku, který na povrch prosákl trhlinami](https://science.nasa.gov/blogs/science-news/2026/08/05/nasas-new-horizons-finds-evidence-of-recent-liquid-on-plutos-surface/) — [první důkaz nedávno tekoucí kapaliny na Plutu vůbec](https://phys.org/news/2026-08-liquid-nitrogen-pluto-heart-glacier.html); NASA to oznámila letos v srpnu. Kromě srdce sonda objevila na Plutu i ledové hory a poprvé zblízka prohlédla jeho tenkou atmosféru — tu astronomové odhalili už v roce 1988, když Pluto na chvíli přešlo přes vzdálenou hvězdu a podle toho, jak pozvolna její světlo zhaslo, poznali, že kolem něj je atmosféra — ale až do příletu New Horizons ji nikdo neviděl zblízka. Podle vědců z týmu New Horizons některé stopy — třeba [popraskaný povrch a tvar samotného Pluta](https://earthsky.org/space/pluto-subsurface-ocean-new-horizons/) — naznačují, že [pod ledem by Pluto mohlo dodnes skrývat oceán tekuté vody](https://www.smithsonianmag.com/science-nature/does-icy-pluto-have-hidden-ocean-new-horizons-offers-new-clues-180957737/); sami vědci ale zdůrazňují, že jde zatím jen o náznak, ne o potvrzení. Po průletu kolem Pluta sonda nezastavila. [1. ledna 2019 proletěla kolem Arrokothu, malého ledového tělesa z Kuiperova pásu](https://www.scientificamerican.com/article/meet-arrokoth-ultima-thule-the-most-distant-object-ever-explored-has-a-new-name/) — vzdáleného přes šest miliard kilometrů, tedy nejvzdálenějšího objektu, jaký kdy jakákoli sonda z blízka prozkoumala. Sonda od startu urazila [skoro deset miliard kilometrů](https://pluto.jhuapl.edu/Mission/Where-is-New-Horizons.php) — a přece Pluto samo, které se pohybuje mnohem pomaleji, má za těch 96 let od objevu za sebou ještě pořádný kus vlastní cesty: necelých 40 procent prvního oběhu kolem Slunce. Kruh se ale jednou uzavře i pro samotné Pluto — a lidé, kteří se toho dožijí, budou vzpomínat na Tombaughovu fotografickou desku jako na začátek úplně jiné éry. **💡 Zajímavost:** Pluto má měsíc Charon, který měří [zhruba polovinu jeho vlastního průměru](https://www.universetoday.com/articles/charon) — žádný jiný velký měsíc ve sluneční soustavě není vůči svému mateřskému tělesu tak obrovský. [Těžiště, kolem kterého obě tělesa krouží, leží mimo samotné Pluto](https://science.nasa.gov/photojournal/pluto-and-charon-in-color-barycentric-view-animation/), ve volném prostoru mezi nimi. --- **Ověřeno z:** - Lowell Observatory — historie objevu Pluta a blikacího komparátoru - NASA (science.nasa.gov, nasa.gov) — fakta o Plutu, mise New Horizons, tisková zpráva k průletu 2015 - Library of Congress — definice planety podle IAU (2006) - History.com — data objevu (18. 2. 1930) a překlasifikace (24. 8. 2006) - IAU / astronomy2006.com — oficiální výsledky hlasování rezolucí 5A a 6A (2006) - JHU/APL — aktuální poloha sondy New Horizons (tracker) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.* --- Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/pluto-od-sveho-objevu-v-roce-1930-jeste-neobehlo-slunce.