# Rok, kdy nepřišlo léto. O rok později vzniklo jízdní kolo Rubrika: Historie Autor: Klára Gottwaldová Datum: 2026-08-21 Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/rok-kdy-neprislo-leto-o-rok-pozdeji-vzniklo-jizdni-kolo > Léto roku 1816 se prakticky nekonalo. Pole zůstala pod vodou a z Württemberska i Bádenska odešly za lepším desítky tisíc lidí. Za tou bídou stála hora v Indonésii — a prý i za vynálezem, na kterém dnes jezdí celý svět. **Léto roku 1816 se prakticky nekonalo. Pole zůstala pod vodou a z Württemberska i Bádenska odešly za lepším desítky tisíc lidí. Za tou bídou stála hora v Indonésii — a prý i za vynálezem, na kterém dnes jezdí celý svět.** Na německé pamětní minci z roku 2017 jede muž v dobovém oblečení na dřevěném dvoukoláku. Za ním stojí [opuštěný kočár bez tažných zvířat a nad obzorem chrlí popel sopka](https://muenzenmagazin.de/heft-archiv/jahrgang-2016/ausgabe-62016/200-jahre-fahrrad.html). Rytec tak do stříbra vyrazil vyprávění, které se traduje dodnes: že za prvním použitelným strojem na dvou kolech stojí [výbuch vulkánu na druhém konci světa](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html). Každý článek toho řetězu se přitom opravdu stal. Slabá je jen spojnice mezi nimi. ## Sopka v Indonésii ochladila severní polokouli V dubnu 1815 vybuchla na ostrově Sumbawa v dnešní Indonésii sopka Tambora. Americká agentura NOAA ji vede jako [nejsilnější sopečnou erupci, jakou kdy lidé zaznamenali](https://www.nesdis.noaa.gov/news/day-history-mount-tambora-explosively-erupts-1815). Výbuchy se poměřují na [stupnici od nuly do osmičky](https://www.nps.gov/subjects/volcanoes/volcanic-explosivity-index.htm). Tambora na ní dostala sedmičku. Do vysokých vrstev atmosféry vyvrhla [asi šedesát milionů tun sirného plynu](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6686350/). Tam se z něj staly droboučké kapičky kyseliny, rozptýlily se vysoko nad zemí a začaly odrážet část slunečního světla zpátky do vesmíru. Funguje to jako mikroskopická clona natažená nad planetou: povrch pod ní dostává míň tepla, a tak chladne. V číslech to nevypadá dramaticky. Průměrná teplota na severní polokouli klesla [zhruba o půl stupně Celsia](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6686350/); v Evropě bylo ochlazení znatelně silnější. Jenže zasáhlo celou polokouli a naplno se projevilo až následující rok. Rok 1816 proto vešel do dějin pod vlastním jménem: „rok bez léta". ## Sníh v červnu, prázdné stáje V červnu 1816 [padal sníh v americké Nové Anglii](https://www.nps.gov/articles/000/1816-the-year-without-summer.htm). Ve střední Evropě bylo mokro a zima; tamní léto [patřilo k nejchladnějším, jaká kdy měřicí přístroje zaznamenaly](https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/ab3a10). Na Švábské Albě [ležel sníh ještě v červenci](https://www.dhm.de/blog/2016/12/05/the-year-without-a-summer/) a pole zůstávala pod vodou. Mimořádně tvrdě dolehla krize na Württembersko. [Cena obilí tam rostla nezadržitelně](https://stadtarchiv.heilbronn.de/stadtgeschichte/unterrichtsmaterial/neuzeit/hungersnot-und-auswanderung.html) a chudina si vypomáhala, čím se dalo. Dobové zprávy mluví o [chlebu z otrub a o mouce nastavované pilinami](https://www.leo-bw.de/en/themenmodul/alltagskultur-im-suedwesten/essen/kriegskuche-und-hungerjahre). Vařily se kopřivy i tráva. Dobytek na tom byl stejně zle. [Hynul hlady, nebo šel na nouzovou porážku](https://www.heimatgeschichte-neuhausen.de/urbanes-leben/1816-hungersnot-in-w%C3%BCrttemberg/) — krmivo prostě nebylo. Z Württemberska i Bádenska se pak [zvedla vlna vystěhovalectví](https://stadtarchiv.heilbronn.de/stadtgeschichte/unterrichtsmaterial/neuzeit/hungersnot-und-auswanderung.html) a jen během roku 1817 odešly [desítky tisíc lidí](https://www.leo-bw.de/en/themenmodul/alltagskultur-im-suedwesten/essen/kriegskuche-und-hungerjahre). Došlo i na koně. Bez ovsa netáhli — a [toho se po neúrodě nedostávalo](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html). Klimatická katastrofa tak spustila [hromadné hynutí tažných koní](https://muenzenmagazin.de/heft-archiv/jahrgang-2016/ausgabe-62016/200-jahre-fahrrad.html). Podle německého patentového úřadu lidé často nedokázali uživit sebe ani svá zvířata, a tak koně raději snědli. Pozemní doprava přitom stála na koňské síle skoro celá. ## Rychleji než poštovní dostavník Karl Drais, bádenský lesní úředník, přišel právě v tuhle chvíli s řešením. Dvanáctého června 1817 předvedl v bádenském Mannheimu svůj dvoukolový „běžecký stroj" (Laufmaschine) — dřevěného předchůdce jízdního kola, který se odrážel nohama od země. Právě od téhle jízdy se dnes [počítá dvousetletá historie jízdního kola](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html). Dojel z Mannheimu k zájezdnímu hostinci u Schwetzingenu a zpátky — [asi čtrnáct kilometrů za hodinu](https://www.marchivum.de/de/geschichte/blog/die-erste-radtour-der-welt-die-laufmaschine-des-freiherrn-von-drais). Byla to [senzace a Drais se přes noc proslavil](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html). Koňský poštovní dostavník totiž potřeboval na stejnou trasu [čtyřikrát delší čas](https://www.cyclinguk.org/cycle/draisienne-1817-2017-200-years-cycling-innovation-design). V lednu 1818 [dostal od bádenského velkovévody desetiletou výsadu](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html) na svůj vynález. Patent v dnešním smyslu to nebyl — [platný patentový zákon tehdy v Bádensku ještě neexistoval](https://www.marchivum.de/de/geschichte/blog/die-erste-radtour-der-welt-die-laufmaschine-des-freiherrn-von-drais), takže vynálezce chránilo osobní privilegium panovníka. Ještě předtím, v listopadu 1817, popsal Drais svůj stroj v žádosti u saského krále vlastními slovy jako [„stroj šetřící koně a jejich náklady"](https://www.karldrais.de/). Přesně tahle věta drží celý populární příběh pohromadě. Zní totiž jako přiznání z první ruky. ## Drais chtěl vůz bez koní už před sopkou Tady ale vyprávění dostává trhlinu. Drais se o dopravní prostředek bez koní pokoušel dávno předtím. Už [v roce 1813](https://www.marchivum.de/de/geschichte/blog/die-erste-radtour-der-welt-die-laufmaschine-des-freiherrn-von-drais) žádal bádenského velkovévodu o výsadu na čtyřkolový vůz bez koní, poháněný klikou. Bylo to ještě před výbuchem Tambory a [neuspěl](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html). Dokonce už tehdy svůj nápad spojoval s nedostatkem koní. Tehdy ho ale netrápilo počasí, nýbrž válka. V dobovém letáku napsal, že takový vůz by se mohl hodit [„v dobách válek, kdy koně i jejich krmivo často bývají vzácné"](https://www.karldrais.de/). Šlo tedy o zkušenost z napoleonských tažení, ne o předtuchu klimatické katastrofy. Právě proto dnešní Německý patentový a známkový úřad k populárnímu příběhu výslovně píše, že souvislost mezi hladomorem a vznikem stroje [„nebyla prokázána"](https://www.dpma.de/english/our_office/publications/background/sports-leisure-ip/worlddayofthebicycle/index.html). Vedle Draisovy starší žádosti uvádí ještě jeden důvod: řada vlhkých let se špatnou úrodou dolehla na Evropu už před Tamborou. Také Draisův životopisec Hans-Erhard Lessing tuhle souvislost [označuje za hypotézu](https://www.cyclinguk.org/cycle/draisienne-1817-2017-200-years-cycling-innovation-design), ne za doložený fakt. Co tedy drží mýtus pohromadě? Především dokonalá časová posloupnost tří po sobě jdoucích let. K tomu skutečně zoufalý nedostatek ovsa a koní v německých zemích. A nakonec Draisova vlastní věta z listopadu 1817, kterou svůj stroj nabízel jako úsporu za koně. Nejpoctivější verze příběhu je tedy o kus složitější, než jak se vypráví. Drais přemýšlel o dopravě bez tažných zvířat dávno před sopkou a hnala ho k tomu válka. Rok bez léta a hromadné hynutí koní mu práci na dvoukoláku mohly urychlit — německý patentový úřad k tomu ale otevřeně dodává, že prokázané to není. Jisté je jen to, co onoho červnového dne uviděl Mannheim: stroj, který se bez koně opravdu obešel. **💡 Zajímavost:** Stejné deštivé léto 1816 uvěznilo pod střechou u Ženevského jezera básníka Byrona. Spolu s ním tam čekal na lepší počasí Percy Shelley se svou budoucí ženou Mary — a z hororových historek, kterými si krátili večery, [vznikl příběh Frankensteina](https://scied.ucar.edu/learning-zone/how-climate-works/mount-tambora-and-year-without-summer). --- **Ověřeno z:** - Německý patentový a známkový úřad (DPMA) — Světový den jízdního kola, stránka k 200 letům Laufmaschine - MARCHIVUM, Mannheimský městský archiv — blog "Die erste Radtour der Welt: Die Laufmaschine des Freiherrn von Drais" (2017) - NOAA / National Environmental Satellite Data and Information Service — "Day in History: Mount Tambora explosively erupts in 1815" - Schurer a kol., Environmental Research Letters — analýza evropského léta 1816 (2019); Raible a kol., WIREs Climate Change — klimatické dopady erupce Tambory (2016) *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.* --- Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/rok-kdy-neprislo-leto-o-rok-pozdeji-vzniklo-jizdni-kolo.