# Sklo v katedrálách neteče. Někdo si to konečně spočítal

Rubrika: Věda  
Autor: Libor Hoření  
Datum: 2026-08-01  
Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/sklo-v-katedralach-netece-nekdo-si-to-konecne-spocital

> Historka o skle, které za staletí steče dolů, koluje mezi vzdělanými lidmi desítky let. Objevila se i v učebnici a v encyklopedii. Stačilo si sednout a spočítat to.

Slyšeli jste to nejspíš taky: okenní tabule ve středověkých katedrálách jsou dole silnější než nahoře, protože sklo je ve skutečnosti hrozně pomalá kapalina a za těch osm set let steklo dolů.

Zní to učeně a člověk si to snadno zapamatuje. Jenom to není pravda.

## Někdo si to spočítal

V roce 1998 to vzal za správný konec brazilský materiálový inženýr Edgar Zanotto z Federální univerzity v São Carlos. V práci pro [American Journal of Physics](https://pubs.aip.org/aapt/ajp/article-abstract/66/5/392/1039802/Do-cathedral-glasses-flow) spočítal, jak dlouho by takové tečení vlastně trvalo.

Vyšel z viskozity — tedy z toho, jak moc je látka „hustá" a jak ochotně se deformuje. U skla viskozita prudce roste, jak teplota klesá, a při pokojové teplotě je astronomicky vysoká.

Výsledek byl jednoznačný. U [oxidu germaničitého](https://web.engr.oregonstate.edu/~rochefow/Polymer%20Course%20Notes%202018/Zanotto%20-%20Do%20Cathedral%20Glasses%20Flow.pdf), tedy skla, které teče ochotněji než okenní, vychází při pokojové teplotě charakteristická doba deformace na **10³² let**.

O rok později Zanotto se spoluautorem Prabhatem Guptou výpočet [zpřesnil přímo pro okenní sklo](https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/1999AmJPh..67..260Z/abstract) a vyšlo jim „jen" 10²³ let.

Na závěru to nic nemění. Vesmír existuje zhruba 10¹⁰ let — i podle toho nižšího odhadu jde o rozdíl třinácti řádů.

## Aby sklo teklo, musí se ohřát

Zanotto spočítal i praktičtější variantu: co by muselo platit, aby se tabule za oněch osm set let opravdu znatelně prohnula.

Odpověď zní, že by se středověké sklo muselo celou tu dobu držet při teplotě kolem [414 °C](https://web.engr.oregonstate.edu/~rochefow/Polymer%20Course%20Notes%202018/Zanotto%20-%20Do%20Cathedral%20Glasses%20Flow.pdf).

To v žádné katedrále nehrozí. A kdyby ano, tekoucí sklo by byl ten nejmenší problém.

## Tak proč jsou ty tabule nerovnoměrné?

Vysvětlení je řemeslné, ne fyzikální.

Staré okenní sklo se nevyrábělo litím na rovnou plochu jako dnes. Sklář nafoukl velký válec, ten se pak rozřízl a **ručně rozvinul do plochy**.

Takhle vyrobená tabule prostě nikdy nebyla stejně silná po celé ploše. Měla svá tlustší a tenčí místa — a jak píše Zanotto, u některých kusů proto vyšla silnější část dolů.

Nerovnoměrnost tedy vznikla ve dílně, ne během staletí.

**💡 Zajímavost:** Nejjednodušší vyvrácení celé teorie stojí v muzeích. Skleněné nádoby staré **tisíce let** tam mají pořád svůj původní tvar — kdyby sklo při pokojové teplotě teklo, dávno by se rozplizly.

## Je tedy sklo kapalina, nebo ne?

Tady se dostáváme k jádru toho zmatku, protože otázka sama je zrádná.

Sklo se skutečně liší od běžných pevných látek. Nemá pravidelnou krystalickou mřížku — jeho atomy jsou uspořádané neuspořádaně, podobně jako v kapalině, která ztuhla dřív, než se stihla srovnat. Odborně se mu proto říká amorfní pevná látka.

Právě z téhle vlastnosti nejspíš vzniklo zjednodušení „sklo je vlastně kapalina". Jenže mezi „má stavbu podobnou zmrzlé kapalině" a „za pár staletí steče dolů" je propastný rozdíl — a přesně ten rozdíl ten mýtus přeskakuje.

Zanotto to ve své práci uzavírá bez okolků: středověké ani současné okenní sklo nemůže při pokojové teplotě téct v lidských časových měřítkách.

## Proč se to drží tak dlouho

Zajímavé je, kde se ta historka brala. Sám Zanotto v úvodu píše, že ji slyšel od studentů i kolegů, že koluje v Brazílii, Argentině i ve Spojených státech — a že nikdo nedokázal říct, odkud pochází.

Uváděla ji dokonce i učebnice materiálových věd a jedna renomovaná encyklopedie.

Je to tedy poučný případ. Tvrzení se šířilo desítky let mezi vzdělanými lidmi, znělo věrohodně, mělo dokonce viditelný „důkaz" v podobě nerovných tabulí — a přesto stačilo si sednout a spočítat to.

---

**Ověřeno z:**

- Zanotto — Do cathedral glasses flow?, American Journal of Physics 66 (1998), plný text čten přímo

- Zanotto, Gupta — Do cathedral glasses flow? Additional remarks, American Journal of Physics 67 (1999)

- Oregon State University — dostupná kopie původní práce

*Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.*

---
Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/sklo-v-katedralach-netece-nekdo-si-to-konecne-spocital.