# Většina sladké vody na Zemi neteče. Leží zamrzlá v Antarktidě

Rubrika: Planeta  
Autor: Klára Gottwaldová  
Datum: 2026-08-27  
Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/vetsina-sladke-vody-na-zemi-netece-lezi-zamrzla-v-antarktide

> Kdyby všechen led v Antarktidě roztál, hladina moří by stoupla o desítky metrů. Vědci teď nejpřesněji dosud změřili, kolik ho tam vlastně je — a provrtali se až k vrstvě starší než lidský druh.

Antarktida na mapě vypadá jako jedna bílá placka dole pod světem. Ve skutečnosti je pod ní schovaná ledová vrstva silná v průměru necelé dva kilometry, na nejhlubších místech ale i přes čtyři — dohromady [27,17 milionu kubických kilometrů](https://www.bas.ac.uk/media-post/new-map-of-landscape-beneath-antarctica-unveiled/) ledu. Kdyby celý roztál, hladina světových moří by stoupla asi o [58 metrů](https://www.bas.ac.uk/media-post/new-map-of-landscape-beneath-antarctica-unveiled/) — v přístavních městech by voda sahala někam ke dvacátému patru.

## Kde je vlastně sladká voda

Když si člověk představí sladkou vodu, vybaví se mu řeka nebo jezero. Ve skutečnosti podle britských polárníků leží [přibližně 90 procent](https://www.bas.ac.uk/about/education-and-schools/antarctic-factsheet/) sladké vody, která je na povrchu planety, zamrzlé právě v Antarktidě — v řekách a jezerech dohromady je jí jen zlomek procenta. Když se ale počítá veškerá sladká voda na Zemi, i ta ukrytá hluboko pod zemí, procento vypadá jinak. Podle amerického geologického ústavu tvoří všechen led a ledovce na světě dohromady [necelých 69 procent](https://www.usgs.gov/water-science-school/science/where-earths-water). Zbylou téměř třetinu drží podzemní voda. Obě čísla jsou pravdivá zároveň — jen se liší v tom, co všechno se do „celkové sladké vody" počítá.

## Jak se dá změřit led, na který nikdo nevidí

Přesný objem ledu vědci spočítali teprve nedávno, v projektu s názvem Bedmap3. Použili k tomu [šest desítek let dat](https://phys.org/news/2025-03-landscape-beneath-antarctica-unveiled.html) z letadel, satelitů, lodí i psích spřežení — hlavně radar, který prosvítí led až na skalní podklad, doplněný měřením otřesů na povrchu a nepatrných rozdílů v tíži. Dohromady tak vznikla mapa z [82 milionů](https://www.ncl.ac.uk/press/articles/archive/2025/03/bedmap3/) jednotlivých bodů, díky které vědci vědí, jak silný je led na každém místě kontinentu — a kde se pod ním skrývají celá pohoří.

**💡 Zajímavost:** Přestože je Antarktida jeden obří kus ledu, je to podle srážek technicky **poušť** — ve většině vnitrozemí spadne ročně v přepočtu na vodu míň než 50 milimetrů sněhu. To je desetkrát míň, než kolik za rok v průměru naprší v Praze — a Praha přitom za deštivé město rozhodně neplatí.

## Nejstarší nepřerušovaný ledový záznam na Zemi

Sníh v Antarktidě prakticky netaje, a tak se tam vrstva po vrstvě ukládá tisíce let beze změny — a s ní i vzduchové bublinky z atmosféry té doby. Na začátku roku 2025 se týmu projektu Beyond EPICA podařilo dostat se vrtem necelé tři kilometry pod povrch. V jeho horní části získali souvislý klimatický záznam starý [přes 1,2 milionu let](https://www.bas.ac.uk/news/historic-drilling-campaign-reaches-ice-more-than-1-2-million-years-old/) — o 400 tisíc let starší, než byl dosavadní rekord 800 tisíc let z předchozího vrtu. Každý metr ledu je tak trochu jako stránka v deníku planety — a ty nejspodnější nikdo nikdy nepřepsal.

Vědci už dřív z mořských usazenin věděli, že se rytmus dob ledových kdysi razantně změnil — z cyklu opakujícího se každých 41 tisíc let na cyklus dlouhý celých 100 tisíc let. Stalo se to zhruba před 900 tisíci až 1,2 milionu let. Proč k té změně došlo, ale [věda dodnes přesně neví](https://scitechdaily.com/record-shattered-scientists-extract-1-2-million-year-old-climate-record-from-antarctic-ice/); je to jedna z otevřených záhad klimatologie, kterou má nový, mnohem podrobnější vrt pomoct konečně rozlousknout.

## Na západě led ubývá, na východě přibývá sníh

Ledová pokrývka se přitom nechová všude stejně. Vědci její úbytek sledují z vesmíru — dvojice satelitů obletuje Zemi a měří, kolik hmoty, tedy ledu, na daném místě ubylo. Podle těchhle měření ztrácí Antarktida dlouhodobě v průměru [kolem 135 miliard tun ledu ročně](https://svs.gsfc.nasa.gov/31158/) — hlavně kvůli ledovcům v západní části kontinentu. Ve východní Antarktidě naopak sněhu spíš přibývá, ale ten nárůst ztrátu na západě nevyrovná. I obří kontinent, který vypadá jako neměnná bílá placka, se tak rok od roku mění.

---

**Ověřeno z:**

- British Antarctic Survey — Bedmap3, aktualizovaná mapa objemu ledu Antarktidy (březen 2025)

- Australian Antarctic Division — fakta o ledovém příkrovu a zásobách sladké vody

- USGS Water Science School — celosvětová bilance sladké vody (vč. podzemní)

- NASA/GSFC — satelitní gravimetrická data GRACE/GRACE-FO o úbytku ledu Antarktidy

- British Antarctic Survey — tisková zpráva Beyond EPICA, klimatický záznam 1,2 milionu let (leden 2025)

- SciTechDaily — shrnutí zjištění o Mid-Pleistocene Transition z vrtu Beyond EPICA

*Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.*

---
Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/vetsina-sladke-vody-na-zemi-netece-lezi-zamrzla-v-antarktide.