# Vombat je jediné zvíře na světě, které kadí kostky. Vědci konečně vědí proč

Rubrika: Zvířata  
Autor: Klára Gottwaldová  
Datum: 2026-08-29  
Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/vombat-je-jedine-zvire-na-svete-ktere-kadi-kostky-vedci-konecne-vedi-proc

> Kulaté bobky, protáhlé housličky, nepravidelné hromádky – trus zvířat má spoustu tvarů. Jenže australský vombat, podzemní hrabáč vážící jako větší labrador, produkuje pravidelné kostky. A dlouho nikdo nechápal jak.

Vědci k pochopení mechanismu pitvali střeva vombatů z Tasmánie, kteří museli být po srážkách s auty humánně utraceni veterinářem – a mechanismus, na který přišli, je jiný, než se dlouho předpokládalo.

## Ne lis, ale nerovnoměrně pružné střevo

Dlouho se čekalo, že vombat trus tvaruje svalovým „lisem" u konečníku. Podle [recenzované studie](https://hu.gatech.edu/wp-content/uploads/2021/01/Hu21-wombat.pdf) v časopise Soft Matter je to jinak: stěna střeva má po svém obvodu dvě tužší a dvě pružnější oblasti, které se pravidelně střídají. Jak trus postupuje střevem a zároveň vysychá, tyhle rozdílně pružné pásy do něj vtisknou čtyři strany – podobně jako forma, jenže zevnitř. Dokonalá krychle to ale technicky není: rohy zůstávají mírně zaoblené a hrany zkosené, autoři studie proto trus přesněji popisují jako kvádr, jehož délka je asi 1,7krát větší než výška a šířka. Sami se navíc jen domnívají, že k výslednému tvaru přispívá i postupné vysychání trusu v posledním úseku střeva – ale tuhle část mechanismu označují za zatím neprokázanou domněnku, ne za hotový výsledek.

## Od objevu k vysvětlení

Tým poprvé představil svá předběžná pozorování už v listopadu 2018 na vědecké konferenci v USA, kde tehdy testoval pružnost střeva nafukováním dlouhým tenkým balonkem a vzbudil mezinárodní pozornost [dávno předtím](https://www.sciencedaily.com/releases/2018/11/181119064155.htm), než výzkum prošel klasickým recenzním řízením. Kompletní, recenzovaná verze pak vyšla až v roce 2021 – tentokrát už s pružností změřenou přesnějším měřením, při kterém tkáň napínali, a z naměřených dat sestavili vědci matematický model střeva, který dokázal kostkovitý tvar reprodukovat i v počítačové simulaci.

## Metr střeva a sto tisíc stahů

Ke kostkovatění dochází až v posledním metru střeva, které u vombata měří celkem [6 až 9 metrů](https://hu.gatech.edu/wp-content/uploads/2021/01/Hu21-wombat.pdf) – tedy šestkrát až devětkrát víc, než měří samo zvíře. Cestou tímhle dlouhým střevem prochází trus podle odhadu vědců řádově [100 000 svalových stahů](https://hu.gatech.edu/wp-content/uploads/2021/01/Hu21-wombat.pdf), než z něj vznikne hotová kostka. Vombat najednou vyloučí několik kostek, denně jich dohromady vyprodukuje [80 až 100](https://gizmodo.com/we-finally-know-how-wombats-produce-their-distinctly-cu-1830414749) a každá měří na výšku asi 2,3 centimetru, na šířku 2,5 centimetru a na délku o 60 procent víc – kolem čtyř centimetrů.

## Proč vůbec kostky

Vombati vidí špatně, a tak si pachem značkují nápadná místa ve svém okolí – kameny, padlé kmeny, vyvýšeniny. Sami autoři studie to popisují jako zatím jen „široce předpokládanou" domněnku, ne ověřený fakt: v jejich vlastním testu kostkovité tvary skutečně doletěly po dopadu na rovné ploše dál než kulaté, ale na mírném svahu, podobném běžné nájezdové rampě, skončily jen asi o 20 centimetrů blíž místu dopadu než koule – tedy pomohlo to, ale ne dramaticky.

**💡 Zajímavost:** Za výzkum vombatích kostek dostal tým v roce 2019 [Ig Nobelovu cenu za fyziku](https://improbable.com/2019/09/12/announcing-the-2019-ig-nobel-prize-winners/) – pro Patricii Yang a jejího kolegu Davida Hua šlo už o druhé takové ocenění, první získali v roce 2015 za studii o délce močení savců.

Ať už je hlavním důvodem značkování, nebo něco jiného, jedno zůstává jisté: ze všech známých savců na Zemi našla evoluce tohle řešení jen u vombata.

*Ilustrační foto: Hongbin / Unsplash*

*Ilustrační foto: Mark Stoop / Unsplash*

---

**Ověřeno z:**

- Yang, Lee a kol. — Intestines of non-uniform stiffness mold the corners of wombat feces, Soft Matter (2021)

- Georgia Tech — tisková zpráva k výzkumu (listopad 2018, leden 2021)

- Improbable Research — Ig Nobel Prize 2019 winners

*Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.*

---
Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/vombat-je-jedine-zvire-na-svete-ktere-kadi-kostky-vedci-konecne-vedi-proc.