# Zemětřesení ještě nikdy nikdo nepředpověděl Rubrika: Zajímavosti Autor: Klára Gottwaldová Datum: 2026-08-21 Zdroj: Překvapivá fakta — https://prekvapivafakta.cz/clanek/zemetreseni-jeste-nikdy-nikdo-nepredpovedel > Kalifornská trhlina v zemi u vesnice Parkfield se hýbala tak pravidelně, že jí vědci naplánovali rande s dalším otřesem do roku 1993. Přišlo — ale mnohem později, než vůbec čekali. Tři dny předtím, než v únoru 2023 zabilo turecko-syrské zemětřesení přes [57 000 lidí](https://www.usgs.gov/programs/earthquake-hazards/science/frequently-asked-questions-about-2023-earthquakes-turkiye), napsal Nizozemec Frank Hoogerbeets – samozvaný „výzkumník" planetárních zarovnání, ne seismolog – na sociální síť, že se v oblasti „dříve nebo později" odehraje otřes o síle kolem 7,5. Příspěvek měl přes [23 milionů zhlédnutí](https://www.newsweek.com/scientific-researcher-prediction-turkey-earthquake-goes-viral-1779161) a po katastrofě z něj internet udělal důkaz, že předpověď je možná. Seismoložka Susan Houghová z Americké geologické služby (USGS) to pro [NPR](https://www.npr.org/2023/02/07/1154893886/earthquake-prediction-turkey-usgs) vysvětlila jinak: podobná tvrzení jsou vágní odhady, které se dřív nebo později s realitou potkají — protože zemětřesení se dějí pořád. **💡 Zajímavost:** Síla 7 a víc otřese planetou v průměru **patnáctkrát až šestnáctkrát ročně** — tedy zhruba jednou za tři až tři a půl týdne. Podobná čísla uvádí USGS i britská geologická služba ([BGS](https://www.earthquakes.bgs.ac.uk/news/EQ_increase.html)). ## Tři podmínky, které nikdo nesplnil Aby šlo mluvit o skutečné předpovědi, musí sedět tři věci najednou: přesné datum, konkrétní místo a síla otřesu. Podle [USGS](https://www.usgs.gov/faqs/can-you-predict-earthquakes) se to nikomu nikdy nepovedlo spojit dohromady — ani samotné agentuře, ani žádnému jinému vědci na světě. Totéž potvrzuje i popularizační vědecký web Kalifornského technologického institutu ([Caltech Science Exchange](https://scienceexchange.caltech.edu/topics/earthquakes/earthquakes-probabilities)): dnešní věda neumí říct, kdy přesně, kde přesně a jak silně se země zatřese. Zkoušelo se leccos, co ani jednu z těch podmínek nesplnilo. Starověký filozof Aristotelés věřil, že za zemětřesení může vzduch uvězněný pod zemí, a odtud se vzal mýtus o takzvaném „zemětřesném počasí" — teplém a bezvětrném dni, který má otřesu předcházet. [USGS](https://www.usgs.gov/faqs/there-earthquake-weather) i americký meteorolog [Marshall Shepherd pro Forbes](https://www.forbes.com/sites/marshallshepherd/2019/10/15/debunking-the-myth-of-earthquake-weather/) shodně vysvětlují, proč to nesedí: zemětřesení vzniká už několik kilometrů pod povrchem, kam počasí nedosáhne, a otřesy přicházejí za slunečna i za deště stejně často. ## Proč to nejde ani s nejlepším vybavením Vysvětlení leží v samotné fyzice zlomu — trhliny v zemské kůře, po které se horniny při zemětřesení posunou. Seismoložka Lucy Jonesová z Caltechu to pro [magazín školy](https://magazine.caltech.edu/post/why-cant-we-predict-earthquakes) popsala takhle: sílu zemětřesení určuje délka zlomu, který se při něm pohne — a ten se nepohne celý najednou. Prasklina se začne šířit v jednom bodě a roste, dokud nenarazí na překážku. Kde se zastaví, se pozná až ve chvíli, kdy se to skutečně stane, ne dřív. Jonesová to pro [Science Friday](https://www.sciencefriday.com/articles/earthquake-prediction/) shrnula tvrdě: pokud se síla zemětřesení rozhoduje průběžně, dokud se prasklina šíří, pak to není jen těžký problém k vyřešení — je to problém neřešitelný v principu. Podobně nejisté bývá i načasování — ukazuje to právě Parkfield. Tamní zlom šlapal takřka jako hodinky. Na základě toho [USGS odhadla](https://earthquake.usgs.gov/learn/parkfield/bakunLindh85.html) 67% pravděpodobnost, že do roku 1993 tam dorazí další otřes o síle kolem 6, a na místo nastěhovala desítky přístrojů. Síla nakonec seděla přesně, ale zemětřesení přišlo až [v roce 2004](https://www.cisn.org/special/evt.04.09.28/parkfield.html) — o jedenáct let později, než počítali. ## Sedmdesát dva ze sta, ne den a hodina Místo předpovědi proto USGS počítá pravděpodobnost. Pro oblast u San Franciska agentura odhaduje [72% šanci](https://www.usgs.gov/faqs/what-probability-earthquake-will-occur-los-angeles-area-san-francisco-bay-area), že tam v následujících třiceti letech udeří zemětřesení o síle 6,7 nebo větší. Pro Los Angeles vychází o něco nižší, ale pořád zhruba tři z pěti. Sama [USGS](https://www.usgs.gov/faqs/what-difference-between-earthquake-early-warning-earthquake-forecasts-earthquake-probabilities) přirovnává tenhle rozdíl k počasí a klimatu: pravděpodobnost říká, jak moc je oblast ohrožená v horizontu desítek let, podobně jako klimatická statistika — ne kdy přesně se to stane. Krátkodobé odhady, takzvané prognózy, se počítají jen po velkém otřesu: následují ho menší dotřesy, které postupně slábnou podle spolehlivého vzorce. ## Lemuři křičeli, důkaz chybí Nejrozšířenější mýtus se týká zvířat. Něco pravdy na tom je: rychlá, slabá vlna (takzvaná P-vlna) doráží k povrchu dřív než ta ničivější a pomalejší, která teprve pořádně zatřese zemí. Právě tenhle rozdíl v rychlosti by podle časopisu [Scientific American](https://www.scientificamerican.com/blog/history-of-geology/can-animals-sense-earthquakes/) mohl vysvětlovat, proč zvířata s citlivějšími smysly občas zareagují chvíli před lidmi. To ale na spolehlivou předpověď nestačí — podle [USGS](https://www.usgs.gov/faqs/can-animals-predict-earthquakes) chybí jakékoli důsledné, opakovatelné chování zvířat před zemětřesením i mechanismus, který by ho vysvětlil. V národní zoo ve Washingtonu lemuři podle [časopisu Smithsonian](https://www.smithsonianmag.com/smithsonian-institution/ask-smithsonian-can-animals-predict-earthquakes-180960079/) spustili pokřik 15 minut před otřesem v roce 2011 — jenže vokalizují i jindy, klidně několikrát denně, takže se to dá potvrdit až zpětně. Podobně to dopadlo v Číně. Před zemětřesením v Chajčengu v roce 1975 zesílily menší otřesy natolik, že se místní úřady rozhodly evakuovat — ne jedním rozkazem pro celé město, ale postupně, jak se [rozhodovalo na místní úrovni](https://pubs.geoscienceworld.org/ssa/bssa/article/96/3/757/146795/Predicting-the-1975-Haicheng-Earthquake). Podle původního odhadu USGS by bez evakuace zemřelo nebo se zranilo přes 150 tisíc lidí; novější přepočet vychází výrazně níž — zhruba osm tisíc zachráněných životů a asi sedmadvacet tisíc lidí, kteří se vyhnuli zranění. Lidé si tehdy všimli i podivného chování zvířat. O rok později ale při zemětřesení v Tchang-šanu, které zabilo asi čtvrt milionu lidí, nezaznamenali žádné varovné signály — ani u zvířat, ani v přístrojích. Shodují se na tom [USGS](https://earthquake.usgs.gov/learn/parkfield/eq_predict.php) i regionální seismologická síť severozápadu USA ([PNSN](https://pnsn.org/outreach/faq/earthquake-prediction)). ## Zpráva, která předběhne otřes Věda proto nabízí něco jiného: systémy včasného varování. Americký [ShakeAlert](https://www.usgs.gov/news/featured-story/usgs-shakealert-earthquake-early-warning-system) zachytí tu rychlou, slabou vlnu pomocí sítě čidel a bleskově pošle upozornění dřív, než dorazí ta ničivá. Nejde o předpověď — zemětřesení už v tu chvíli probíhá. U výjimečně silných podmořských otřesů to pro lidi daleko od epicentra, tedy místa na povrchu přímo nad ohniskem otřesu, podle [odhadu USGS](https://www.usgs.gov/publications/expected-warning-times-shakealert-earthquake-early-warning-system-earthquakes-pacific) ten náskok může být i 50 až 80 vteřin — u běžných mělkých zemětřesení je to jen zlomek toho. ShakeAlert navíc zatím pokrývá jen Kalifornii, Oregon a Washington. Podobný princip teď funguje globálně přes mobilní telefony. Google proměnil akcelerometry — čidla pohybu, která má každý telefon kvůli otáčení obrazovky — v síť miniaturních přístrojů na měření chvění země. Podle [studie z roku 2025](https://www.science.org/doi/10.1126/science.ads4779) vedené seismologem Richardem Allenem z Kalifornské univerzity v Berkeley má dnes díky Androidu včasné varování k dispozici 2,5 miliardy lidí ve 98 zemích. Stejně jako u ShakeAlertu, jde jen o pár vteřin víc času schovat se, kam se dá. --- **Ověřeno z:** - USGS — FAQ o předpovídání zemětřesení a mýtu zemětřesného počasí (ověřeno 2026) - USGS — pravděpodobnostní odhady pro oblast San Franciska a Los Angeles (UCERF3) - Caltech — Lucy Jonesová o fyzice šíření zlomu (Science Exchange, Caltech Magazine) - USGS — historie predikce a zemětřesení u Parkfieldu (1985–2004) - Science (Allen et al., 2025) — globální systém včasného varování přes Android *Při přípravě článku pomohla umělá inteligence dohledat zdroje a zpracovat základní strukturu článku. Výběr tématu, ověření faktů a konečnou podobu zajistila redakce Překvapivá fakta.* --- Obsah lze citovat s uvedením zdroje „Překvapivá fakta" a odkazu na https://prekvapivafakta.cz/clanek/zemetreseni-jeste-nikdy-nikdo-nepredpovedel.