Lidé a dobytek váží 23krát víc než všichni divocí savci
Vědci se pokusili zvážit veškerý život na Zemi. U savců vyšlo číslo, které se s běžnou představou o divoké přírodě rozchází dost zásadně.
Když si vybavíte savce na Zemi, naskočí většině lidí slon, velryba, srnec, liška. Divoká zvířata.
Podle vážení, které provedli izraelští a američtí vědci, tvoří všichni volně žijící savci dohromady jen zlomek celkové hmotnosti savčí říše. Drtivou většinu představují lidé a jejich hospodářská zvířata.
Tři čísla
Práce Yinona Bar-Ona, Roba Phillipse a Rona Mila vyšla v roce 2018 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci se pokusili zvážit veškerý život na planetě a převést ho na společnou jednotku — gigatuny uhlíku.
U savců jim vyšlo tohle:
- lidé: zhruba 0,06 gigatuny uhlíku
- hospodářská zvířata: zhruba 0,1 gigatuny — hlavně skot a prasata
- volně žijící savci: zhruba 0,007 gigatuny
Lidé a jejich dobytek tedy dohromady váží asi třiadvacetkrát víc než všichni divocí savci planety.
Ne o čtvrtinu víc. Třiadvacetkrát.
U ptáků je to podobné
Stejný vzorec se opakuje v jiné třídě.
Domácí drůbež — tedy hlavně kuřata — váží podle studie zhruba třikrát víc než všichni volně žijící ptáci na světě dohromady.
Když tedy uvidíte hejno špačků a napadne vás, kolik je na světě ptáků, správná odpověď zní: většina z nich sedí v halách.
Pozor, není to o počtu kusů
Tady je potřeba jedno upřesnění, bez kterého se z čísla stane nesmysl.
Studie neměří, kolik je kterých zvířat, ale kolik váží. To je zásadní rozdíl. Hmyzu je nesrovnatelně víc kusů než skotu, jenže jedna kráva váží jako statisíce mravenců.
💡 Zajímavost: Všichni živočichové dohromady — od hmyzu přes ryby po velryby a lidi — představují jen asi dvě gigatuny uhlíku z celkových 550. Zbytek jsou hlavně rostliny, kterých je kolem 450 gigatun.
Biomasa je proto dobré měřítko pro otázku „kolik hmoty na planetě připadá na co", ale neříká nic o počtu jedinců ani o rozmanitosti druhů. Ta se počítá úplně jinak.
Dřív to vypadalo jinak
Nebylo to tak vždycky.
Podle stejné studie klesla biomasa velkých volně žijících suchozemských savců z odhadovaných 0,02 gigatuny v době před rozšířením člověka na dnešních zhruba 0,003 — tedy zhruba na sedminu.
Šlo o postupný proces táhnoucí se desítky tisíc let: vymírání velkých savců, které začalo dávno před zemědělstvím a pokračovalo přes lov až po zábor krajiny.
Dnešní poměr tedy není přírodní stav. Je to výsledek.
Rostliny vévodí, i když je to nenápadné
Právě ta zajímavost je možná největší převrácení představ z celé studie.
Živočichové jsou nápadní, hýbou se a máme je v knihách. Z hlediska hmotnosti jsou ale okrajoví — tvoří necelé půl procento veškeré biomasy. Planetu hmotnostně drží stromy, tráva a řasy.
Druhá v pořadí jsou bakterie s asi 70 gigatunami, převážně hluboko pod povrchem.
Co si z toho odnést
Autoři studie sami upozorňují, že jejich odhady mají značné nejistoty — vážit celou biosféru je úloha, kde se pracuje s modely a extrapolacemi, ne s váhou.
Řádový poměr ale zůstává i po započítání chyb stejný. A říká něco, co se z běžné zkušenosti nepozná: většina savčí hmoty na této planetě dnes žije ve chlévech, halách a domácnostech.
Ověřeno z:
- Bar-On, Phillips, Milo — The biomass distribution on Earth, PNAS 115 (2018)
- NCBI PMC — plný text téže studie
- Our World in Data — přehled biomasy savců a ptáků podle téže studie
