Tyranosaura dělí od stegosaura víc času než od člověka
Stegosaurus vyhynul dřív, než se objevil první tyranosaurus. Ta mezera je delší než celý příběh savců od konce křídy až po dnešek — tedy i…
Redaktor/ka
Libor Hoření
Články, které pro Překvapivá fakta napsal(a) Libor Hoření — celkem 25 článků.
Na Zemi roste víc stromů, než je hvězd v celé Mléčné dráze
Do roku 2015 se počítalo se 400 miliardami stromů. Pak někdo místo satelitních snímků sáhl po kmenech počítaných v terénu a číslo se zvedlo…
Mapu chutí na jazyku způsobil jeden graf bez měřítka.
V roce 1901 nikdo netvrdil, že sladkou ochutnáte jen špičkou jazyka.
Zlato ve vašem prstenu je starší než Slunce i Země.
Slučování prvků v nitru hvězdy končí u železa, dál už by energii spotřebovalo.
Velká pyramida už stála 500 let, mamuti pořád žili.
Poslední stádo světa přežívalo na ostrově u Sibiře. Vzniklo z hrstky zvířat, drželo se šest tisíc let — a pak zmizelo tak náhle, že vědci…
Pacienti věděli, že berou cukr. Úleva přišla stejně.
Harvardský pokus z roku 2010 obrátil placebo naruby. Část nemocných dostala pilulky spolu s pravdou o nich — a 59 procent z nich pak…
Lék na skorbut našli v roce 1747. Zavedli ho o 48 let později
Lodní chirurg James Lind udělal jeden z prvních kontrolovaných pokusů v dějinách medicíny.
Sklo v katedrálách neteče. Někdo si to konečně spočítal
Historka o skle, které za staletí steče dolů, koluje mezi vzdělanými lidmi desítky let. Objevila se i v učebnici a v encyklopedii.
Nejpřesnější hodiny světa se zpozdí o vteřinu za 58 miliard let
Americký NIST oznámil rekord: hodiny přesné na devatenáct desetinných míst.
Mytí rukou snížilo úmrtnost rodiček. Lékaři to odmítli přijmout
Dvě porodnická oddělení ve stejné vídeňské nemocnici, čtyřnásobný rozdíl v úmrtnosti.
Tělo se za sedm let nevymění. Některé buňky máte od narození
Vědci spočítali obměnu buněk tkáň po tkáni. Vyšlo jim ohromující denní číslo — a zároveň zjištění, že část těla se nevymění nikdy.
Pravidlo pěti vteřin proměřili. Bakterie se přenesou hned
Vědci z Rutgersovy univerzity nechali padat čtyři druhy jídla na čtyři povrchy. Ukázalo se, že rozhoduje něco jiného než čas.
Lidé a dobytek váží 23krát víc než všichni divocí savci
Vědci se pokusili zvážit veškerý život na Zemi. U savců vyšlo číslo, které se s běžnou představou o divoké přírodě rozchází dost zásadně.
Rypoš lysý žije přes 30 let a riziko smrti mu s věkem neroste
U prakticky každého živočicha roste s věkem pravděpodobnost, že příští rok nepřežije.
Poprvé v historii budeme muset hodinám ubrat vteřinu
Zemské jádro se zpomaluje a povrch planety se tím roztáčí. Správci času proto budou muset udělat něco, co za víc než půl století nikdy…
Voyager letí 48 let a má paměť menší než jedna fotka
Sonda vypuštěná v roce 1977 se pořád ozývá z mezihvězdného prostoru.
Na jednu lidskou buňku připadá 1,3 bakterie, ne deset
Poměr deset bakterií na jednu lidskou buňku se opisuje desítky let.
Kilogram byl 140 let kus kovu. Nešlo změřit, jestli se mění
Váleček z platiny a iridia u Paříže určoval, kolik váží kilo mouky po celém světě.
Deset dní v otevřeném vesmíru. Většina želvušek to přežila
Evropská sonda nechala vysušené želvušky deset dní v otevřeném vesmíru.
Sluneční světlo k nám letí 8 minut. Z jádra se dralo desetitisíce let
Osm minut je jen poslední úsek cesty. Uvnitř Slunce se energie prodírá tak hustou hmotou, že jí to trvá déle než celou vzdálenost k Zemi.
Nad Everestem na dně oceánu by zbývaly dva kilometry vody
Nejhlubší bod oceánu je o víc než dva kilometry hlubší, než je Everest vysoký.
Dospělý má 206 kostí. Kolik jich má novorozenec, nikdo přesně neví
Odborné zdroje uvádějí u miminka 270, 275 až 300, nebo rovných tři sta. Ta neshoda není nedbalost — plyne z toho, jak kostra vzniká.
Nejstarší změřený žralok grónský měl asi 392 let
Žralok grónský nemá v těle nic, na čem by šlo počítat letokruhy.
Dva vědci hlídali kapku smoly desítky let. Pádu se nedočkali
Nálevka se smolou v Brisbane kape od roku 1930. Vydala teprve devět kapek — a vůbec první pád se podařilo natočit až v roce 2013, a to na…