Tělo se za sedm let nevymění. Některé buňky máte od narození
Vědci spočítali obměnu buněk tkáň po tkáni. Vyšlo jim ohromující denní číslo — a zároveň zjištění, že část těla se nevymění nikdy.
#lidské tělo#věda#biologie#zdraví
„Každých sedm let máte úplně nové tělo." Tuhle větu slyšel skoro každý a zní docela hezky — jako by se člověk průběžně přestavoval od základů.
Pravda na tom něco je. Ale to slovo „úplně" celou věc kazí, protože některé buňky vám vydrží od narození do smrti a nikdy se nevymění.
Tři sta třicet miliard denně
Ron Sender a Ron Milo z Weizmannova institutu se pokusili obměnu buněk v lidském těle spočítat co nejpřesněji. Prošli jednotlivé tkáně, u každé zvlášť zjistili, jak dlouho tamní buňky žijí, a sečetli to.
Výsledek publikovali v roce 2021 v časopise Nature Medicine: tělo dospělého člověka vymění zhruba 330 miliard buněk každý den.
Je to obrovské číslo. Za jediný den se u vás obmění víc buněk, než kolik je lidí na Zemi — a to zhruba čtyřicetkrát.
Skoro všechno jsou krvinky
Když se člověk podívá, které buňky to vlastně jsou, obraz se zjednoduší.
Podle studie tvoří zhruba devadesát procent denní obměny krvinky. Zbytek jde hlavně na vrub buňkám střevní výstelky, která se obnovuje také velmi rychle.
Dohromady tedy platí, že „obměna těla" znamená z drtivé části obměnu krve a střev. Ne kůže, ne svalů, ne mozku.
Proto sedí i ta hmotnost. Červená krvinka je nepatrná, takže i stovky miliard kusů dají dohromady jen několik deka.
Co se naopak nevymění nikdy
A teď ta část, kvůli které pravidlo sedmi let neplatí.
V roce 2005 přišel švédský tým Kirsty Spaldingové a Jonase Friséna s chytrým způsobem, jak zjistit, kdy konkrétní buňka v těle vznikla. Využili radioaktivní uhlík, kterého se do atmosféry dostalo velké množství při zkouškách jaderných zbraní a jehož množství od šedesátých let zase klesá. Podle toho, kolik ho buňka má ve své DNA, se dá určit rok jejího vzniku.
💡 Zajímavost: Těch 330 miliard buněk denně váží dohromady jen asi 80 gramů. Vyměňují se totiž skoro výhradně mrňavé buňky, ne svaly nebo kosti.
Použili ji na týlní část mozkové kůry, tedy oblast, která zpracovává zrak. Výsledek byl jednoznačný: tamní neurony jsou staré přesně tolik jako člověk sám. Nevyměnily se. Nenervové buňky kolem nich ano, neurony ne.
Jinými slovy: nervové buňky, kterými zpracováváte pohled na tenhle text, jste dostali při narození.
Jedna výjimka existuje. V hipokampu, což je oblast spojená s pamětí, nové neurony podle výzkumů vznikat mohou i v dospělosti — jak výrazně, se ale mezi vědci dodnes vede spor. Pro převážnou většinu mozku platí, že se s neurony musíte vystačit s těmi, které máte.
Takže odkud se vzalo těch sedm let
Číslo pravděpodobně vzniklo jako hrubý průměr — když vezmete velmi rychle se obnovující tkáně a velmi pomalé smícháte dohromady, dostanete něco kolem několika let.
Jenže průměr je tady zavádějící. Obměna buněk není rovnoměrná; liší se řádově podle tkáně:
- střevní výstelka: tři až pět dní
- červené krvinky: zhruba čtyři měsíce
- kostra: obnoví se z desetiny za rok, celá zhruba za deset let
- neurony mozkové kůry: celý život
Průměr z takhle rozházených hodnot nepopisuje nic skutečného. Neexistuje okamžik, kdy by byl člověk „hotový a vyměněný" — jedny buňky se obměňují každý týden a jiné se nevymění nikdy.
Proč na tom záleží
Není to jen slovíčkaření.
Právě z toho, že se některé buňky neobnovují, plyne řada věcí, které v medicíně známe: proč se poškození mozku hojí tak obtížně, proč se v nervové tkáni ztracené buňky nedoplní a proč se naopak výstelka střeva zvládne opravit během několika dní.
Tělo tedy není jeden stroj s jednou životností. Je to soubor tkání, z nichž se každá obnovuje vlastním tempem — a některé se neobnovují vůbec.
Ověřeno z:
- Sender, Milo — The distribution of cellular turnover in the human body, Nature Medicine 27 (2021)
- Spalding a kol. — Retrospective Birth Dating of Cells in Humans, Cell (2005)
- Weizmannův institut — shrnutí studie o obměně buněk
