Pluto od svého objevu v roce 1930 ještě neoběhlo Slunce

Objev na fotografické desce

Clyde Tombaugh byl v té době teprve 24letý samouk z farmy v Kansasu — žádnou astronomii nestudoval, dalekohled si sám postavil z vyřazených součástek zemědělských strojů. Observatoř ho najala poté, co jí poslal svoje kresby Marsu a Jupiteru. Pracoval tam něco málo přes rok, když 18. února 1930 porovnával dvě fotografické desky téhož kusu oblohy, pořízené s odstupem šesti dní — pomocí přístroje zvaného blikací komparátor, který rychle přepínal mezi oběma snímky. Na jednom místě mu jedna tečka mezi snímky poskočila. Byl to objev, po kterém observatoř roky pátrala. Veřejně se objev oznámil o necelý měsíc později, 13. března 1930.

Novou planetu hledali kvůli drobným nesrovnalostem, které astronomové pozorovali v dráhách Uranu a Neptunu — zakladatel observatoře Percival Lowell z nich usoudil, že za nimi musí být gravitace další, neviditelné planety, které přezdíval „Planeta X“. Ironií je, že Pluto samo je na vysvětlení takových nesrovnalostí příliš malé a lehké — a Lowellovy výpočty byly navíc chybné, žádné nevysvětlené nesrovnalosti ve skutečnosti nebyly. Lowell hledal planetu, kterou ve skutečnosti nebylo potřeba najít.

Jeden pluto-rok trvá déle než celý lidský život

Čím dál od Slunce těleso obíhá, tím delší je jeho dráha a tím pomaleji se pohybuje — a Pluto je od Slunce v průměru skoro čtyřicetkrát dál než Země. Proto kolem Slunce oběhne jen jednou za 248 pozemských let. Od objevu v roce 1930 tak ještě neuplynul ani jediný celý oběh — první výročí objevu, měřeno vlastním plutovským rokem, přijde teprve v roce 2178.

Jeho dráha navíc není kruhová, ale hodně protáhlá, takže se vzdálenost od Slunce v průběhu oběhu hodně mění. Kvůli tomu je Pluto po část cesty dokonce blíž Slunci než Neptun, přestože jinak krouží dál od Slunce než on. Naposledy se to stalo mezi lety 1979 a 1999 — tehdy si tak na dvacet let s Neptunem prohodily pořadí.

Ještě nedokončilo první rok, a už přišlo o titul planety

Spustil to nález jiného tělesa. V lednu 2005 astronomové objevili Eris — těleso za Neptunem, které se zprvu zdálo být větší než samotné Pluto, a NASA ho krátce označovala za desátou planetu sluneční soustavy. Spolu s dalšími podobnými tělesy objevenými krátce předtím to donutilo astronomy poprvé v historii přesně definovat, co vlastně planeta je.

V roce 2006, tedy pouhých 76 let po objevu, Mezinárodní astronomická unie Pluto překlasifikovala z planety na trpasličí planetu. Nová definice planety měla tři podmínky: obíhat Slunce, mít dost hmoty na kulatý tvar, a — to je ten háček — „vyklidit“ svou dráhu od ostatních těles. Pluto sdílí svou oblast s dalšími tělesy Kuiperova pásu, tedy prstence ledových kusů za Neptunem, a tuhle poslední podmínku tak nesplňuje. Nesplňuje ji ani samotná Eris, která tím pádem taky skončila jako trpasličí planeta — přestože v době objevu chvíli vypadala nadějněji na plnohodnotnou planetu než Pluto samo.

Rozhodovali astronomové, kteří ještě zůstali do posledního dne kongresu — z 2412 účastníků celého kongresu jich tou dobou hlasovalo jen 424, necelých 5 % z asi deseti tisíc astronomů na světě. Samotná definice planety se ani přesně nesčítala — prošla jen velkou většinou. Sečetl se až navazující bod, který Pluto výslovně zařadil mezi trpasličí planety: 237 hlasů pro, 157 proti, 17 se zdrželo — ne všichni přítomní tedy o každém bodu hlasovali. Dodnes se o rozhodnutí vedou spory — někteří vědci namítají, že podle stejné logiky by o status planety mohly přijít i Země nebo Neptun, protože ani jejich okolí není úplně prázdné.

O 85 let později vyfotila sonda jeho vlastní srdce

V roce 2015, po devět a půl roku dlouhé cestě přes tři miliardy mil, tedy skoro pět miliard kilometrů, proletěla kolem Pluta sonda New Horizons. 14. července 2015 se přiblížila na necelých 12 500 kilometrů od povrchu — a poprvé v historii vyfotografovala Pluto zblízka.

Na snímcích se objevila obrovská plocha ve tvaru srdce, viditelná i z dálky a široká zhruba 1600 kilometrů. Vědci z týmu New Horizons ji pojmenovali Tombaugh Regio, po Clydu Tombaughovi, muži, který Pluto před 85 lety objevil na fotografické desce a srdce Pluta nikdy neuviděl. Jeho západní polovinu tvoří obří ledová pláň Sputnik Planitia — zmrzlý dusík, ne voda. Právě tam vědci při nové analýze starých snímků poprvé našli stopy po kapalině, nejspíš tekutém dusíku, který na povrch prosákl trhlinami — první důkaz nedávno tekoucí kapaliny na Plutu vůbec; NASA to oznámila letos v srpnu.

Kromě srdce sonda objevila na Plutu i ledové hory a poprvé zblízka prohlédla jeho tenkou atmosféru — tu astronomové odhalili už v roce 1988, když Pluto na chvíli přešlo přes vzdálenou hvězdu a podle toho, jak pozvolna její světlo zhaslo, poznali, že kolem něj je atmosféra — ale až do příletu New Horizons ji nikdo neviděl zblízka. Podle vědců z týmu New Horizons některé stopy — třeba popraskaný povrch a tvar samotného Pluta — naznačují, že pod ledem by Pluto mohlo dodnes skrývat oceán tekuté vody; sami vědci ale zdůrazňují, že jde zatím jen o náznak, ne o potvrzení. Po průletu kolem Pluta sonda nezastavila. 1. ledna 2019 proletěla kolem Arrokothu, malého ledového tělesa z Kuiperova pásu — vzdáleného přes šest miliard kilometrů, tedy nejvzdálenějšího objektu, jaký kdy jakákoli sonda z blízka prozkoumala.

Sonda od startu urazila skoro deset miliard kilometrů — a přece Pluto samo, které se pohybuje mnohem pomaleji, má za těch 96 let od objevu za sebou ještě pořádný kus vlastní cesty: necelých 40 procent prvního oběhu kolem Slunce. Kruh se ale jednou uzavře i pro samotné Pluto — a lidé, kteří se toho dožijí, budou vzpomínat na Tombaughovu fotografickou desku jako na začátek úplně jiné éry.

---

Ověřeno z:

• Lowell Observatory — historie objevu Pluta a blikacího komparátoru
• NASA (science.nasa.gov, nasa.gov) — fakta o Plutu, mise New Horizons, tisková zpráva k průletu 2015
• Library of Congress — definice planety podle IAU (2006)
• History.com — data objevu (18. 2. 1930) a překlasifikace (24. 8. 2006)
• IAU / astronomy2006.com — oficiální výsledky hlasování rezolucí 5A a 6A (2006)
• JHU/APL — aktuální poloha sondy New Horizons (tracker)