Les v Utahu je ve skutečnosti jediný strom se 47 000 kmeny
Pando váží skoro 6000 tun a Guinnessova kniha rekordů ho vede jako nejmohutnější rostlinu planety.
Redaktor/ka
Články, které pro Překvapivá fakta napsal(a) Klára Gottwaldová — celkem 27 článků.
Pando váží skoro 6000 tun a Guinnessova kniha rekordů ho vede jako nejmohutnější rostlinu planety.
Vědci z univerzity St Andrews to ověřili u divokých delfínů: na hvizd odpověděli mnohem častěji, šlo-li o jejich vlastní jméno, než na…
Stegosaurus vyhynul dřív, než se objevil první tyranosaurus. Ta mezera je delší než celý příběh savců od konce křídy až po dnešek — tedy i…
Do roku 2015 se počítalo se 400 miliardami stromů. Pak někdo místo satelitních snímků sáhl po kmenech počítaných v terénu a číslo se zvedlo…
V roce 1901 nikdo netvrdil, že sladkou ochutnáte jen špičkou jazyka.
Slučování prvků v nitru hvězdy končí u železa, dál už by energii spotřebovalo.
Poslední stádo světa přežívalo na ostrově u Sibiře. Vzniklo z hrstky zvířat, drželo se šest tisíc let — a pak zmizelo tak náhle, že vědci…
Harvardský pokus z roku 2010 obrátil placebo naruby. Část nemocných dostala pilulky spolu s pravdou o nich — a 59 procent z nich pak…
Lodní chirurg James Lind udělal jeden z prvních kontrolovaných pokusů v dějinách medicíny.
Historka o skle, které za staletí steče dolů, koluje mezi vzdělanými lidmi desítky let. Objevila se i v učebnici a v encyklopedii.
Americký NIST oznámil rekord: hodiny přesné na devatenáct desetinných míst.
Dvě porodnická oddělení ve stejné vídeňské nemocnici, čtyřnásobný rozdíl v úmrtnosti.
Vědci spočítali obměnu buněk tkáň po tkáni. Vyšlo jim ohromující denní číslo — a zároveň zjištění, že část těla se nevymění nikdy.
Vědci z Rutgersovy univerzity nechali padat čtyři druhy jídla na čtyři povrchy. Ukázalo se, že rozhoduje něco jiného než čas.
Vědci se pokusili zvážit veškerý život na Zemi. U savců vyšlo číslo, které se s běžnou představou o divoké přírodě rozchází dost zásadně.
U prakticky každého živočicha roste s věkem pravděpodobnost, že příští rok nepřežije.
Zemské jádro se zpomaluje a povrch planety se tím roztáčí. Správci času proto budou muset udělat něco, co za víc než půl století nikdy…
Sonda vypuštěná v roce 1977 se pořád ozývá z mezihvězdného prostoru.
Poměr deset bakterií na jednu lidskou buňku se opisuje desítky let.
Váleček z platiny a iridia u Paříže určoval, kolik váží kilo mouky po celém světě.
Evropská sonda nechala vysušené želvušky deset dní v otevřeném vesmíru.
Osm minut je jen poslední úsek cesty. Uvnitř Slunce se energie prodírá tak hustou hmotou, že jí to trvá déle než celou vzdálenost k Zemi.
Nejhlubší bod oceánu je o víc než dva kilometry hlubší, než je Everest vysoký.
Odborné zdroje uvádějí u miminka 270, 275 až 300, nebo rovných tři sta. Ta neshoda není nedbalost — plyne z toho, jak kostra vzniká.