Svět se od roku 1986 zbavil skoro 60 tisíc jaderných hlavic. Tisíce z nich rozebraly velmoci samy.
Tisíce bomb obě velmoci rozebraly jednostranně, bez smlouvy, která by je k tomu nutila. Ani poslední dohoda, co zbytek omezovala, dnes už neplatí. Titulky přitom mluví hlavně o novém zbrojení.
#jaderné zbraně#odzbrojení#studená válka#mezinárodní vztahy
V roce 1986 měl svět na skladě přes 70 tisíc jaderných hlavic – absolutní vrchol jaderného zbrojení v dějinách. Vyplývá to z odhadu americké organizace, která počty jaderných zbraní dlouhodobě sleduje. Naprostou většinu z nich tehdy vlastnily Spojené státy a Sovětský svaz. Dnes vlastní všech devět jaderných mocností dohromady podle nejnovějšího odhadu 12 187 hlavic – necelou pětinu tehdejšího počtu.
Nejvíc hlavic zmizelo bez jediného podpisu
Většina poklesu nestojí na jedné velké dohodě, ale na kombinaci vyjednaných smluv a jednostranných rozhodnutí obou velmocí. Hned po konci studené války, v letech 1991 a 1992, vyhlásily USA a Moskva takzvané Prezidentské jaderné iniciativy – obě strany prostě oznámily, že tisíce hlavic samy stáhnou a rozeberou, bez podpisu jediné smlouvy. Americký arzenál se díky tomu mezi lety 1990 a 1994 zmenšil na polovinu.
K tomu se přidaly vyjednané smlouvy. Podle smlouvy o raketách středního doletu (zkráceně INF), podepsané v roce 1987, zlikvidovaly USA a SSSR do roku 1991 2692 raket s doletem 500 až 5500 kilometrů – tedy takových, které kvůli krátké době letu dávaly obraně nejméně času na reakci.
V roce 1991 pak přišla smlouva START, kterou podepsali americký prezident George Bush starší a sovětský vůdce Michail Gorbačov. Poprvé v historii oběma zemím nařídila konkrétní strop na takzvané nasazené strategické hlavice – tedy ty, které jsou opravdu umístěné na raketách a připravené k použití, ne uskladněné nebo čekající na rozebrání. Strop tehdy stanovila na nejvýš 6000 na stranu. Následné smlouvy limit dál snižovaly až na smluvních 1550 hlavic.
Nasazených hlavic ubylo na sedminu
Skutečné počty se ale drží o něco výš, kolem 1700 hlavic na stranu – smlouva totiž každému bombardéru počítá jen jednu hlavici, i když jich uveze víc. Na vrcholu v polovině 80. let přitom měly USA kolem 12 000 a Sovětský svaz kolem 10 000 hlavic ve stejné kategorii – dnešní počty jsou tak zhruba na šestinu až sedminu tehdejších.
💡 Zajímavost: Čtyři země měly jaderné zbraně na svém území, ale později se jich úplně vzdaly. Jihoafrická republika svých šest hlavic dobrovolně rozebrala do roku 1991 – jako první a jediná země, která si zbraň sama vyrobila a pak se jí zbavila. Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán pak po rozpadu Sovětského svazu předaly svoje zděděné arzenály Rusku – Kazachstán měl na svém území přes 1400 hlavic.
Proč to úplně vyhráno není
Pokles ale není definitivní vítězství. Smlouva New START, poslední dohoda, která ještě donedávna omezovala počet nasazených hlavic USA a Ruska, vypršela 5. února 2026 – a nic ji zatím nenahradilo. V posledních letech navíc nefungovala tak dobře, jak by se čekalo. Vzájemné inspekce na místě, kterými si obě strany kontrolovaly dodržování smlouvy, se přerušily už v roce 2020. Rusko svou účast na smlouvě formálně pozastavilo v roce 2023. Obě velmoci si tak přestaly navzájem ukazovat karty ještě roky předtím, než smlouva nadobro skončila.
Ještě před samotným vypršením počet nasazených, bojeschopných hlavic ve světě i mírně vzrostl – z 3912 na začátku roku 2025 na 4012 na začátku roku 2026. Podle výzkumného ústavu SIPRI za tím ale stojí hlavně to, že odborníci přepočítali ruské údaje – ne že by Rusko hlavice reálně přidalo. K tomu se přidalo nově zjištěné nasazování hlavic Čínou a Indií. Americká zásoba použitelných hlavic přitom v roce 2025 zůstala přibližně stejná. SIPRI ale zároveň upozorňuje, že se u velmocí zpomaluje tempo demontáže starých hlavic, zatímco výroba nových zrychluje – dlouhodobý sestupný trend by se tak podle jeho odhadu mohl v příštích letech obrátit.
Kolik zemí dnes bombu vůbec má
Jaderné zbraně dnes vlastní devět zemí – USA, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael. I to je nakonec součást stejného příběhu: navzdory tomu, že postupně přibylo zemí s bombou, celkový počet hlavic na světě zůstává hluboko pod úrovní 80. let. Úbytek u dvou největších držitelů byl totiž mnohem větší než všechno, co přidali všichni ostatní dohromady.
Jestli pokles vydrží, záleží na tom, zda se najde politická vůle uzavřít novou smlouvu tam, kde ta stará v únoru 2026 skončila – a tentokrát ji i skutečně dodržet a nechat kontrolovat až do konce.
Ověřeno z:
- Federation of American Scientists — Status of World Nuclear Forces (aktualizace 2026)
- SIPRI — Yearbook 2026, kapitola World Nuclear Forces (leden 2026)
- Arms Control Association — fact sheets START I, INF, New START, Prezidentské jaderné iniciativy (2026)
- Center for Arms Control and Non-Proliferation — fact sheety INF a START I
- CFR Education — odzbrojení Jihoafrické republiky
