Lidí na Zemi je nejvíc v historii a zároveň jich přibývá nejpomaleji za půl století
Ze sedmé na osmou miliardu potřeboval svět dvanáct let. Na devátou mu to bude trvat patnáct. Interval mezi miliardami se prodlužuje – a není za tím žádná krize.
#populace#demografie#OSN#plodnost#budoucnost
V roce 1963 vzrostl počet lidí na Zemi za jediný rok o 2,3 procenta – vyšší tempo dostupná data nikdy nezachytila. Kolem podobně vysokých hodnot se drželo ještě necelou dekádu, od začátku 70. let ale dlouhodobě klesá. V posledních letech je to necelé jedno procento ročně – v roce 2023 to bylo kolem 0,9 procenta.
Jak může tempo klesat, když nás pořád přibývá
Rozdíl je v tom, co se počítá. Tempo v procentech je jedna věc, absolutní počet lidí druhá. I když každá další generace roste pomaleji, pořád ji tvoří obrovské množství lidí – a ti mají zase svoje děti. Demografové tomu říkají „populační setrvačnost“. Svět má dnes hodně lidí v plodném věku právě proto, že jich v minulosti přibylo. Menší procento z velkého základu tak pořád znamená hodně nových dětí.
Nejlíp je to vidět na tom, jak dlouho trvá přidat další miliardu. Podle OSN trvalo lidstvu 12 let, než přidalo miliardu lidí a dostalo se z 7 na 8 miliard v listopadu 2022. Na 9 miliard by měl svět podle stejného odhadu OSN dorazit až v roce 2037 – tedy 15 let po překročení osmé miliardy.
Jiné výpočty vycházejí mírně jinak. Americký statistický úřad třeba počítá s tím, že se 8 miliard dosáhlo až o deset měsíců později, v září 2023. Podstata je ale stejná – interval mezi miliardami se prodlužuje, jen se to neděje naráz, ale rozprostřené přes desetiletí.
Proč dětí ubývá
Za zpomalením stojí hlavně to, kolik dětí se v průměru rodí jedné ženě za život. Od 50. do 60. let se to drželo kolem pěti dětí. Dnes je světový průměr kolem 2,2 dítěte – tedy jen kousek nad hranicí 2,1, při které se počet obyvatel dlouhodobě ani nezvyšuje, ani nesnižuje. Hranice 2,1 dítěte není náhodná. Dvě děti nahradí oba rodiče. To malé „0,1“ navíc pokrývá dvě věci: rodí se o trochu víc chlapců než dívek a ne každé dítě se dožije vlastního rodičovství.
💡 Zajímavost: Kdyby tempo z roku 1963 vydrželo, zdvojnásobilo by se lidstvo za pouhých 30 let. Při dnešním tempu by to trvalo přes 75 let.
Když se dospělosti dožije víc dětí, rodiny přestanou počítat s tím, že o některé přijdou. Ženy k tomu mají víc možností studovat a rozhodovat, kdy děti chtějí. Výsledek: dětí je méně, ale s větší jistotou, že vyrostou.
Tenhle pokles ale neprobíhá všude stejně rychle. V Africe se ještě v 70. letech rodilo kolem šesti a půl dítěte na ženu, dnes jsou to asi čtyři. I tak zůstává Afrika jediným regionem světa, kde bude populace ještě dlouho výrazně růst. V Evropě, v obou Amerikách i v Asii se dnes rodí 2,1 dítěte na ženu, nebo méně.
Kam to celé směřuje
Podle nejnovější projekce OSN z roku 2024 žilo na Zemi v roce 2024 asi 8,2 miliardy lidí. Pokud se dosavadní trend nezlomí, svět by měl dosáhnout svého vrcholu kolem roku 2084 – kolem 10,3 miliardy lidí – a pak by populace měla poprvé v moderní historii začít celosvětově klesat.
Dopad zpomalení se ale projeví dřív, než svět vůbec dosáhne vrcholu. Ekonomiky zvyklé na to, že pracujících i zákazníků pořád přibývá, si budou muset zvyknout na svět, kde na jednoho člověka v důchodu připadá čím dál míň lidí v produktivním věku. Změna ale nepřichází ze dne na den – rozprostírá se přes celá desetiletí, takže ji jde vidět dopředu a je dost času se na ni připravit.
Ověřeno z:
- Our World in Data — Population Growth (datová sada, aktualizace 2024–2025)
- OSN — Day of 8 Billion / World Population Prospects 2024
- US Census Bureau — World Population Estimated at 8 Billion (listopad 2023)
- Population Reference Bureau — Beyond the Headlines: Global Fertility (2024)
- PMC/NCBI — historická data o plodnosti (studie PMC3777609)
