Nejrychlejší věc, jakou kdy lidé vyrobili, prolétla kolem Slunce rychlostí 692 000 kilometrů za hodinu
Sonda Parker Solar Probe se na Štědrý den 2024 dostala blíž ke Slunci než kterýkoli jiný lidský výtvor v historii. Rychlost jí přitom nedodal žádný motor, ale samotné Slunce.
#Parker Solar Probe#Slunce#NASA#vesmírná sonda#rychlost
Sonda vyrazila z kosmodromu na Floridě v srpnu 2018. Ke Slunci se nakonec přiblížila na 6,1 milionu kilometrů — něco přes 4 procenta vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. NASA jí přitom naměřila rekord rychlosti v amerických jednotkách — 430 000 mil za hodinu, v přepočtu 692 000 kilometrů za hodinu.
Rychlost, kterou si nejde představit
Za jedinou vteřinu tak urazila přes 192 kilometrů. Touhle rychlostí by proletěla vzdálenost mezi Prahou a Brnem po dálnici za něco přes vteřinu.
Předchozí rekord držela od roku 1976 sonda Helios 2. Parker Solar Probe ji sesadila už pár měsíců po startu a vlastní maximum si pak dalších šest let postupně zvyšovala. Helios 2 přitom zvládla jen něco přes třetinu Parkerovy dnešní rychlosti.
Sondu táhne dolů pouhá gravitace Slunce — a čím blíž je, tím prudčeji. Je to jako kulička padající do jámy: ke dnu se řítí nejrychleji.
Za nejrychlejší lidský výtvor se přitom často mylně považuje sonda Voyager 1. Ve skutečnosti letí jen asi 17 kilometrů za vteřinu — víc než desetkrát pomaleji. Je to nejvzdálenější lidský výtvor, ne nejrychlejší.
Jak se sonda neroztaví
Přední štít sondy je navržený tak, aby zvládl žár kolem 1430 stupňů Celsia — dost na to, aby roztavil většinu kovů. Při průletu na Štědrý den 2024 ale technici mise odhadli, že se štít rozpálil jen asi na 980 stupňů — pořád s rezervou.
Přístroje schované hned za ním přitom zůstávají na příjemných 30 stupních. Nerozžhaví se totiž celé tělo sondy, jen tenký štít vpředu.
💡 Zajímavost: Než se Parker Solar Probe dostala ke Slunci až takhle blízko, musela nejdřív sedmkrát proletět kolem Venuše. Při každém průletu jí gravitace planety trochu ubrala z oběžné rychlosti kolem Slunce — a čím pomaleji sonda na oběžné dráze kroužila, tím blíž ke Slunci klesla a tím rychleji kolem něj pak proletěla.
Štít tvoří uhlíková pěna mezi dvěma uhlíkovými deskami — dohromady měří necelých 12 centimetrů. Ta pěna je z 97 procent vzduch — přenáší proto jen minimum tepla dál. Sluneční strana štítu má navíc bílý keramický nátěr, který teplo odráží zpátky, místo aby ho pohlcoval.
Zbytek sondy zůstává celou dobu ve stínu, který štít vrhá — kromě dvou solárních panelů, které sondu napájejí. Ty se s blížícím se Sluncem postupně sklápějí víc a víc k tělu sondy, až u nejbližšího bodu dráhy Slunci vystavují jen svůj úzký okraj. Navíc je chladí voda kolující v tenkých trubičkách přímo v panelech. Náklon podle teploty si řídí sonda sama — je to první sonda v historii, která si tohle umí ohlídat bez zásahu z Země.
Proč tam vůbec letí
Sonda hledá odpovědi na tři otázky. Za prvé: proč je koróna, vnější vrstva sluneční atmosféry, mnohem žhavější než povrch pod ní. Za druhé: odkud se bere sluneční vítr, tedy neustálý proud částic unikajících ze Slunce. A za třetí: jak se některé z těch částic zrychlí až na polovinu rychlosti světla.
Hned ta první otázka je sama o sobě ohromující. Povrch Slunce má asi 5 500 stupňů Celsia. Koróna nad ním se rozehřeje na milion stupňů a víc, přestože žádná energie zdánlivě nemá důvod tam proudit. Na tyhle otázky nejde odpovědět z dálky, a tak sonda musí přímo do koróny vletět a změřit si všechno na místě.
Tenhle rekordní průlet nebyl poslední. Sonda ve stejné vzdálenosti a rychlosti proletěla znovu ještě několikrát a rekord si drží dodnes. Naposledy 8. června 2026 při osmadvacátém přiblížení ke Slunci — a o dalších průletech NASA teprve rozhoduje.
Ověřeno z:
- NASA/Johns Hopkins APL — tisková zpráva o rekordním přiblížení ke Slunci 24. 12. 2024
- NASA Science — Parker Solar Probe: vědecké cíle mise a stav k červnu 2026
- NASA/JPL — stav sondy Voyager 1 (aktuální rychlost)
- NASA Goddard — konstrukce tepelného štítu sondy
- UCAR Center for Science Education — teplota sluneční koróny a povrchu
