Nejstarší žijící strom, který má jméno, roste v Kalifornii — a úřady schválně tají kde
Borovice zvaná Metuzalém klíčila dřív, než Egypťané dokončili Velkou pyramidu v Gíze, a roste dodnes. Její slavné rekordní stáří ale stojí na vzorku dřeva, který se nikdy nenašel.
#nejstarší strom#borovice osinatá#White Mountains#dendrochronologie#rekordy
Kolik je Metuzalémovi doopravdy let, si vědci nejsou jistí. Guinnessovy rekordy uvádí 4 856 let k roku 2024, americká lesní správa na svém webu píše přes 4 789 let. Sám objevitel stromu, americký vědec Edmund Schulman, byl ale ještě opatrnější — koncem 50. let odhadl, že jde o víc než 4 600 let. Když se k jeho původním vzorkům před pár lety vrátil jiný výzkumník, vyšlo mu prakticky totéž.
Ten rozdíl mezi 4 600 a 4 856 lety visí na jediném kusu dřeva. Traduje se, že měl víc letokruhů než všechny ostatní vzorky — jenže v laboratoři po něm není ani stopa a nepopsala ho žádná vědecká práce. Někteří proto dnes píšou jen „přes 4 600 let" místo populárnějších 4 800 a víc.
Jak se vůbec pozná, že je stromu pět tisíc let
Schulman stáří nezjišťoval pokácením. Vzal tenký jádrový vývrt, který strom skoro nepoškodí, a spočítal letokruhy stejně, jako se počítají na pařezu — jen z tenkého válečku dřeva místo celého kmene.
Podle běžně uváděného stáří už rostl přes dvě stě let, když Egypťané kolem roku 2560 př. n. l. dokončovali Velkou pyramidu — a i podle opatrnějšího přepočtu tam pravděpodobně už stál, jen s mnohem menší rezervou.
Dva ztracené kusy dřeva a jeden pokácený rekordman
Guinness dodnes eviduje ze stejné lokality další, nepojmenovaný strom, dokonce starší — 5 074 let k roku 2024. Vzorek pro něj vzal také Schulman. Letokruhy ale dopočítal až o desítky let později jiný výzkumník ze stejné laboratoře. Po jeho smrti v roce 2013 se ztratil i tenhle vzorek — druhý ztracený kus dřeva v tomhle příběhu. Specializovaná vědecká databáze nejstarších stromů ho proto v roce 2017 ze svých záznamů odstranila, dokud ho někdo znovu nepotvrdí.
Podle přísnějšího vědeckého standardu tak zůstává nejstarším potvrzeným jednotlivým stromem paradoxně jiný, pokácený strom — Prometheus, který rostl v sousední Nevadě. Americký vědec Donald Currey tam bádal, aby vyvrátil tezi, že nejstarší borovice rostou jen v Kalifornii. V roce 1964 ho ale při odběru vzorku napadlo strom rovnou pokácet místo dalšího vývrtu — a proč přesně, zůstává sporné i podle správy národního parku.
💡 Zajímavost: Metuzalémovi konkurují i takzvané klonální organismy — třeba topolová kolonie Pando v Utahu, kde jsou si všechny kmeny geneticky totožné a rostou z jednoho kořenového systému. Podle genetické studie, kterou v březnu 2026 po posouzení jinými vědci zveřejnil odborný časopis, je stará nejméně 12 000 let, možná až 37 000. Jednotlivé kmeny v ní ale žijí jen zhruba století, ty nejstarší dnes 120 až 150 let — je to jiná kategorie rekordu než jeden nepřetržitě žijící strom jako Metuzalém.
Napočítal na něm přes 4 800 letokruhů, což odpovídá věku kolem 4 900 let. Teprve po pokácení vyšlo najevo, že šlo o jeden z nejstarších stromů světa. Případ se stal varováním, po kterém dnes borovici osinatou na federálních pozemcích chrání zákon.
Metuzalém tak zůstává nejstarším žijícím stromem, jehož stáří někdo doložil — na rozdíl od svého bezejmenného souseda ze stejné lokality.
Roste přímo u turistické stezky, a nikdo nepozná, který to je
Metuzalém stojí přímo u veřejné turistické stezky — jenže bez cedulky a bez zveřejněných souřadnic. Kolem stromů na stezce tak může projít kdokoliv a nepozná, který z nich to je. Přesnou polohu úřady záměrně nezveřejňují, aby strom ochránily před vandaly.
Jak strom přežije skoro pět tisíciletí
Borovice osinatá roste v kalifornském pohoří White Mountains ve výšce kolem 3 000 metrů, v drsné, chudé a vápenité půdě, kde fouká vytrvalý vítr. Kmen podobných stromů ztloustne sotva o 2,5 centimetru za sto let. Právě tahle chudoba prostředí je jeho výhoda — pomalý růst znamená husté, odolné dřevo, které hnije jen velmi pomalu, a řídký porost kolem znamená málo konkurence a málo požárů.
Zvláštní je i to, jak funguje uvnitř. Starý kmen má silné svislé pruhy odumřelého dřeva a mezi nimi jen tenké živé pásy kůry a dřeva. Ke každé větvi vede jen jeden takový pruh — když uhyne, přijde o výživu jen ta jedna větev, zatímco zbytek stromu na svých vlastních pruzích žije dál. Borovice proto často vypadá zpola mrtvá a zpola živá zároveň. Právě tohle umírání po částech jí umožňuje přežít tisíciletí, která by jiný strom nezvládl.
Ověřeno z:
- Guinness World Records — Oldest living individual tree (k roku 2024)
- US Forest Service / USDA — Methuselah bristlecone pine, stav stránky 2026
- Spokesman-Review (2022) — přepočet Schulmanových vzorků, R. Salzer
- OLDLIST, Rocky Mountain Tree-Ring Research — evidence nejstarších stromů (aktualizováno 2017–2018)
- eLife, reviewed preprint — genetická studie stáří organismu Pando (20. 3. 2026)
