Tělo mělo stárnout ve dvou skocích kolem 44 a 60 let. Objev teď zpochybňují i sami jeho autoři.
Léta se odpočítávají rovnoměrně, ale tělo si podle jedné rozsáhlé studie vede vlastní kalendář – se dvěma prudkými zvraty kolem 44 a 60 let. Sama vědecká obec teď ale prověřuje, jestli jde skutečně o biologii, nebo jen o matematický trik.
#stárnutí#věda#Stanford#lidské tělo#výzkum
Tým kolem genetika Michaela Snydera ze Stanfordovy univerzity sledoval 108 dobrovolníků ve věku 25 až 75 let a odebíral jim vzorky krve, stolice a stěry mikrobiomu z kůže, úst a nosu každé tři až šest měsíců. Naměřili přes 135 000 různých molekul a mikrobů a získali skoro 250 miliard datových bodů.
Dva vrcholy – kolem 44 a 60 let
Výsledek publikovaný v časopise Nature Aging v srpnu 2024 ukázal, že u 81 procent z 11 305 podrobněji sledovaných molekul se objevila skoková, ne postupná změna – s výraznými vrcholy kolem 44. a 60. roku věku. Kolem čtyřicítky se nejvíc mění metabolismus alkoholu, kofeinu a tuků a stav kůže a svalů, u obou věků navíc přibývá molekul spojených s kardiovaskulárními chorobami. Kolem šedesátky se k tomu přidává ještě metabolismus sacharidů, fungování imunity a ledvin – a stav kůže a svalů se mění znovu. Genetik Michael Snyder to pro Stanford Medicine shrnul: nejde jen o postupnou, plynulou změnu – polovina čtyřicítky a začátek šedesátky jsou obdobím opravdu dramatických zvratů, a to napříč všemi druhy sledovaných molekul.
Proč by na tom vůbec záleželo
Kdyby se dva ostré skoky potvrdily, měnilo by to, jak lékaři přemýšlejí o prevenci: místo rovnoměrné péče po celý dospělý život by dávalo smysl zaměřit pozornost na konkrétní roky, kdy tělo prochází největší přestavbou. Zatím je to ale předčasné – studie sledovala jen 108 lidí, prakticky všechny z jednoho kalifornského regionu, takže ani kdyby metoda obstála, nebylo by jasné, jestli totéž platí pro lidi jinde ve světě s jiným životním stylem a genetikou.
Není to jen menopauza
První nápad – že za skokem ve čtyřicítce může u žen stát menopauza – se nepotvrdil jako celé vysvětlení. Podle prvního autora studie Xiaotao Shena menopauza k pozorovaným změnám u žen v polovině čtyřicítky pravděpodobně přispívá, ale podobně výrazný zvrat se objevil i u mužů – takže v pozadí musí být i jiné, podle všeho významnější faktory.
💡 Zajímavost: Stejná metodická slabina se podle kritiků může týkat víc než stovky dalších vědeckých prací o stárnutí, které v posledních letech použily tytéž dvě matematické metody.
Pochyby přišly od statistiků – a autoři se k nim přidali
Studie sledovala relativně málo lidí – 108 účastníků z Kalifornie, většinu z nich necelé dva roky. V červenci 2026 k tomu časopis Nature Aging připojil oficiální redakční poznámku: spolehlivost metody, kterou tým použil k odhalení oněch „vrcholů" stárnutí, je nyní zpochybněná. Statistici z Harvardovy univerzity ukázali něco nepříjemného. Obě matematické metody, které tým použil, dokážou podobné „vlny" stárnutí vytvořit i z čistě náhodných čísel. Podle nich zdánlivé vrcholy vznikly hlavně tím, jak nerovnoměrně byli dobrovolníci rozložení podle věku – nejvíc na krajích vzorku, ne tam, kde se skutečně nejvíc mění tělo. Na této kritice se jako spoluautoři podíleli i sami vedoucí genetik studie a její první autor, kteří pro ni poskytli svá vlastní data.
Co si z toho odnést dnes: dva ostré skoky ve stárnutí jsou zajímavá myšlenka, kterou teď společně přezkoumávají autoři objevu i jejich kritici – ale dokud se spor neuzavře, není radno ji brát jako hotovou vědu.
Ověřeno z:
- Shen, Snyder a kol. — Nonlinear dynamics of multi-omics profiles during human aging, Nature Aging (2024)
- Stanford Medicine — tisková zpráva k výzkumu (srpen 2024)
- Carbonneau, Shutta, Miller, Shen, Snyder, Quackenbush — LOESS and DE-SWAN can induce artifactual waves..., bioRxiv preprint (2026)
- Nature Aging — Editor's Note k původnímu článku (15. 7. 2026)
