Zemětřesení ještě nikdy nikdo nepředpověděl

Tři dny předtím, než v únoru 2023 zabilo turecko-syrské zemětřesení přes 57 000 lidí, napsal Nizozemec Frank Hoogerbeets – samozvaný „výzkumník" planetárních zarovnání, ne seismolog – na sociální síť, že se v oblasti „dříve nebo později" odehraje otřes o síle kolem 7,5. Příspěvek měl přes 23 milionů zhlédnutí a po katastrofě z něj internet udělal důkaz, že předpověď je možná. Seismoložka Susan Houghová z Americké geologické služby (USGS) to pro NPR vysvětlila jinak: podobná tvrzení jsou vágní odhady, které se dřív nebo později s realitou potkají — protože zemětřesení se dějí pořád.

Tři podmínky, které nikdo nesplnil

Aby šlo mluvit o skutečné předpovědi, musí sedět tři věci najednou: přesné datum, konkrétní místo a síla otřesu. Podle USGS se to nikomu nikdy nepovedlo spojit dohromady — ani samotné agentuře, ani žádnému jinému vědci na světě. Totéž potvrzuje i popularizační vědecký web Kalifornského technologického institutu (Caltech Science Exchange): dnešní věda neumí říct, kdy přesně, kde přesně a jak silně se země zatřese.

Zkoušelo se leccos, co ani jednu z těch podmínek nesplnilo. Starověký filozof Aristotelés věřil, že za zemětřesení může vzduch uvězněný pod zemí, a odtud se vzal mýtus o takzvaném „zemětřesném počasí" — teplém a bezvětrném dni, který má otřesu předcházet. USGS i americký meteorolog Marshall Shepherd pro Forbes shodně vysvětlují, proč to nesedí: zemětřesení vzniká už několik kilometrů pod povrchem, kam počasí nedosáhne, a otřesy přicházejí za slunečna i za deště stejně často.

Proč to nejde ani s nejlepším vybavením

Vysvětlení leží v samotné fyzice zlomu — trhliny v zemské kůře, po které se horniny při zemětřesení posunou. Seismoložka Lucy Jonesová z Caltechu to pro magazín školy popsala takhle: sílu zemětřesení určuje délka zlomu, který se při něm pohne — a ten se nepohne celý najednou. Prasklina se začne šířit v jednom bodě a roste, dokud nenarazí na překážku. Kde se zastaví, se pozná až ve chvíli, kdy se to skutečně stane, ne dřív. Jonesová to pro Science Friday shrnula tvrdě: pokud se síla zemětřesení rozhoduje průběžně, dokud se prasklina šíří, pak to není jen těžký problém k vyřešení — je to problém neřešitelný v principu.

Podobně nejisté bývá i načasování — ukazuje to právě Parkfield. Tamní zlom šlapal takřka jako hodinky. Na základě toho USGS odhadla 67% pravděpodobnost, že do roku 1993 tam dorazí další otřes o síle kolem 6, a na místo nastěhovala desítky přístrojů. Síla nakonec seděla přesně, ale zemětřesení přišlo až v roce 2004 — o jedenáct let později, než počítali.

Sedmdesát dva ze sta, ne den a hodina

Místo předpovědi proto USGS počítá pravděpodobnost. Pro oblast u San Franciska agentura odhaduje 72% šanci, že tam v následujících třiceti letech udeří zemětřesení o síle 6,7 nebo větší. Pro Los Angeles vychází o něco nižší, ale pořád zhruba tři z pěti.

Sama USGS přirovnává tenhle rozdíl k počasí a klimatu: pravděpodobnost říká, jak moc je oblast ohrožená v horizontu desítek let, podobně jako klimatická statistika — ne kdy přesně se to stane. Krátkodobé odhady, takzvané prognózy, se počítají jen po velkém otřesu: následují ho menší dotřesy, které postupně slábnou podle spolehlivého vzorce.

Lemuři křičeli, důkaz chybí

Nejrozšířenější mýtus se týká zvířat. Něco pravdy na tom je: rychlá, slabá vlna (takzvaná P-vlna) doráží k povrchu dřív než ta ničivější a pomalejší, která teprve pořádně zatřese zemí. Právě tenhle rozdíl v rychlosti by podle časopisu Scientific American mohl vysvětlovat, proč zvířata s citlivějšími smysly občas zareagují chvíli před lidmi.

To ale na spolehlivou předpověď nestačí — podle USGS chybí jakékoli důsledné, opakovatelné chování zvířat před zemětřesením i mechanismus, který by ho vysvětlil. V národní zoo ve Washingtonu lemuři podle časopisu Smithsonian spustili pokřik 15 minut před otřesem v roce 2011 — jenže vokalizují i jindy, klidně několikrát denně, takže se to dá potvrdit až zpětně.

Podobně to dopadlo v Číně. Před zemětřesením v Chajčengu v roce 1975 zesílily menší otřesy natolik, že se místní úřady rozhodly evakuovat — ne jedním rozkazem pro celé město, ale postupně, jak se rozhodovalo na místní úrovni. Podle původního odhadu USGS by bez evakuace zemřelo nebo se zranilo přes 150 tisíc lidí; novější přepočet vychází výrazně níž — zhruba osm tisíc zachráněných životů a asi sedmadvacet tisíc lidí, kteří se vyhnuli zranění. Lidé si tehdy všimli i podivného chování zvířat. O rok později ale při zemětřesení v Tchang-šanu, které zabilo asi čtvrt milionu lidí, nezaznamenali žádné varovné signály — ani u zvířat, ani v přístrojích. Shodují se na tom USGS i regionální seismologická síť severozápadu USA (PNSN).

Zpráva, která předběhne otřes

Věda proto nabízí něco jiného: systémy včasného varování. Americký ShakeAlert zachytí tu rychlou, slabou vlnu pomocí sítě čidel a bleskově pošle upozornění dřív, než dorazí ta ničivá. Nejde o předpověď — zemětřesení už v tu chvíli probíhá. U výjimečně silných podmořských otřesů to pro lidi daleko od epicentra, tedy místa na povrchu přímo nad ohniskem otřesu, podle odhadu USGS ten náskok může být i 50 až 80 vteřin — u běžných mělkých zemětřesení je to jen zlomek toho. ShakeAlert navíc zatím pokrývá jen Kalifornii, Oregon a Washington.

Podobný princip teď funguje globálně přes mobilní telefony. Google proměnil akcelerometry — čidla pohybu, která má každý telefon kvůli otáčení obrazovky — v síť miniaturních přístrojů na měření chvění země. Podle studie z roku 2025 vedené seismologem Richardem Allenem z Kalifornské univerzity v Berkeley má dnes díky Androidu včasné varování k dispozici 2,5 miliardy lidí ve 98 zemích. Stejně jako u ShakeAlertu, jde jen o pár vteřin víc času schovat se, kam se dá.

---

Ověřeno z:

• USGS — FAQ o předpovídání zemětřesení a mýtu zemětřesného počasí (ověřeno 2026)
• USGS — pravděpodobnostní odhady pro oblast San Franciska a Los Angeles (UCERF3)
• Caltech — Lucy Jonesová o fyzice šíření zlomu (Science Exchange, Caltech Magazine)
• USGS — historie predikce a zemětřesení u Parkfieldu (1985–2004)
• Science (Allen et al., 2025) — globální systém včasného varování přes Android